RADON včera a dnes

 

Nebezpečí radonu je v myslích veřejnosti spojeno především s uranovými doly a rakovinou plic horníků (ve středověku nazývanou "hornická nemoc"). Po objevení radonu před téměř sto lety byl radon považován za možnou příčinu vzniku choroby, ale teprve v roce 1952 objevil Bale a nezávisle na něm akademik Běhounek hlavní důvod - vdechování krátkodobých produktů přeměny radonu (Po, Bi, Pb), jejich usazování na povrchu dýchacích cest a z toho vyplývající ozařování kmenových buněk výstelky dýchacích cest. Objev vedl k cílenému úsilí snížit výskyt profesionální rakoviny plic u horníku uranových dolů a ke snaze kvantifikovat toto profesionální riziko, najít vztah mezi expozicí produktům přeměny radonu a rakovinou plic. To bylo provedeno epidemiologickými studiemi rakovin plic u vybraných skupin horníků (u nás zorganizované Dr. Ševcem).

V roce 1956 zjistil Hultqvist výskyt radonu v bytech ve Švédsku, mělo se však zato, že jde o specifický lokální problém, a informace zapadla. Teprve v sedmdesátých letech byly vysoké koncentrace radonu objeveny i v dalších zemích a byly zahájeny národní (anti)radonové programy. U nás byla příprava na radonový program zahájena v roce 1978 v Jáchymově. Ukázalo se, že jde o světově unikátní situaci, způsobenou jednak přirozeně vyšším radonovým rizikem podloží navíc místy kontaminovaným zbytky po historické těžbě stříbrné rudy obsahující i uran, jednak tím, že ve městě bylo použito do stavebních materiálů vysoce radioaktivních odpadů z místní výroby uranových barev a posléze i výroby radia.

V roce 1980-81 byly v pórobetonu vyráběném v Poříčí u Trutnova objeveny koncentrace radia řádově vyšší, než připouštěla připravovaná norma. Příčinou byla surovina pro výrobu pórobetonu - elektrárenský popílek z místní elektrárny Poříčí u Trutnova, která spalovala černé uhlí ze žacléřsko-svatoňovické uhelné pánve s bohatě uranově mineralizovanou slojí Baltazar. Bylo vydáno rozhodnutí snížit ve vyráběném stavebním materiálu obsah radia, i když koncentrace radonu v bytech, kde byl tento materiál v různé míře použit (celkem asi 30 000 rodinných domů), ve skutečnosti pouze v několika procentech překročily chystanou normu pro obsah radonu v ovzduší budov. Případ vedl k tomu, že ministerstvo stavebnictví zahájilo výzkum protiradonových opatření, zaměřený především na stavební materiály, nikoliv na ochranu před hlavním zdrojem - radonem z podloží.

Dalším podobným případem bylo použití škváry po bývalé revírní elektrárně v Rynholci u Nového Strašecí pro výrobu stavebního materiálu. Ta obsahovala v průměru asi čtyřikrát víc radia než pórobeton z Poříčí, naštěstí procento emanace radonu z tohoto materiálu bylo nižší. Příčinou byla opět uranonosná sloj bývalého místního dolu Anna (později důl ČSA) v rakovnické části kladenské uhelné pánve. Prvý signál přišel již kolem roku 1960, tedy dávno před radonovou érou. V té době neexistovaly pro tyto případy hygienické normy (posuzovalo se jen ozáření způsobené zářením gama vysílaným škvárobetonovými bloky obvodových zdí, které bylo uprostřed místnosti nejvýše dvojnásobné oproti běžným hodnotám v domech), a hlavní hygienik rozhodl, že postavené domy (např. část sídliště Praha - Petřiny, sídlištní výstavba ve Stochově) se sanovat nebudou, ale omezí nebo zlepší se další výroba vyloučením závadné škváry. Po roce 1968 však nové vedení n. p. Prefa Hýskov v Rynholci začalo z tohoto materiálu vyrábět škvárobetonové panely pro montované domy typu START. Celkem bylo v letech 1972-83 vyrobeno asi 3 000 těchto rodinných domů. Kromě vyšší koncentrace radonu (zhruba dvojnásobek tehdejší normy) byl v těchto budovách i vyšší dávkový příkon gama (v průměru 5-10 násobek přírodního pozadí). Problém se začal řešit ještě před rokem 1989. Vláda posléze pod tlakem sdružení majitelů těchto rodinných domů nabídla výkup nebo sanaci těchto domů (pro výkup se nakonec rozhodlo pouze několik desítek majitelů, ostatní přistoupili k realizaci protiradonových opatření). Případ odhalil mimo jiné i složitost vnímání rizika z radonu a z ozáření vůbec.

V polovině osmdesátých let byly nalezeny budovy s nečekaně vysokými koncentracemi radonu, přitom příčinou bylo prokazatelně pronikání radonu z podloží. Ve spolupráci s Českým geologickým ústavem byly vytipovány oblasti s předpokládaným nízkým, středním a vysokým radonovým rizikem a připraveny mapy radonového indexu. Postupně bylo zahájeno systematické proměřování území republiky a zájem veřejnosti i vlády se přenesl na problém radonu z podloží. Kromě systematického proměřování území České republiky bylo zahájeno i experimentální ověřování sanačních postupů a jejich financování, dosud bylo provedeno opatření ve více než 2000 rodinných domcích a dětských zařízeních.

Legislativně byla problematika upravena nejprve vyhláškou ministra zdravotnictví č. 76/1991 Sb. Následovala usnesení vlády k radonové problematice č.150/1990 a č.709/1993, která umožnila poskytnutí státních dotací na protiradonová opatření (i mimořádný výkup rodinných domů typu START s vyšší úrovní záření gama a radonu).

V roce 1997 byla problematika radonu poprvé upravena zákonem (tzv."atomovým" zákonem č.18/1997 Sb.) a vyhláškou SÚJB o radiační ochraně č.184/1997Sb. Byla uložena povinnost změřit tzv. radonový index pozemku, kde se bude stavět nový objekt, výrobcům povinnost měřit radioaktivitu stavebních materiálů a dodavatelům vody radioaktivitu dodávané vody. Byly stanoveny i směrné hodnoty pro nový a stávající objekt. Současně platná novela vyhlášky o radiační ochraně č. 307/2002 Sb. problematiku radonu dále rozpracovala.

V roce 1999 vyšlo vládní usnesení č.538, které zahájilo desetiletý tzv. Radonový program. Ten se zabýval vyhledáváním existujících objektů s vysokou koncentrací radonu, preventivním protiradonovým opatřením i protiradonovými opatření v existujících objektech, informováním veřejnosti i programem vývojové a výzkumné činnosti. Program umožnil i poskytnutí státní dotace na protiradonová opatření prostřednictvím nejprve okresních, pak krajských úřadů. Program je považován za velmi úspěšný, radonová „politika“ České republiky je mezinárodně uznávána.

V roce 2009 vydala WHO (mezinárodní zdravotnická organizace) stanovisko, ve kterém radon v bytech považuje (po kouření) za druhou nejvýznamnější příčinu rakoviny plic.

V roce 2009 bylo připraveno nové vládní usnesení k radonu „Radonový program ČR 2010 až 2019 - Akční plán“. Jeho cílem je především prohloubit informovanost i zájem našich občanů o snížení obsahu radonu v budovách.