26. duben byl vyhlášen Organizací spojených národů za Mezinárodní den vzpomínky na černobylskou katastrofu. Má připomínat přetrvávající odkaz havárie, k níž došlo v tento den v roce 1986 na 4. bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu.
Do současnosti budí zájem veřejnosti údaje o zbytcích kontaminace na našem území z průchodu vzdušných „černobylskýchׅ“ mas a o její přítomnosti v potravinách, názory na zdravotní dopady u obyvatelstva, které byly prokázány pouze v postiženém Bělorusku, Rusku a na Ukrajině, či současná situace havarovaného bloku v souvislosti s obavami po vpádu ruských vojsk a dočasném obsazení prostor bývalé elektrárny.
Ve zbytku Evropy a v ČR neměla havárie sociální důsledky, jaké postihly desetitisíce obyvatel v uvedených zemích. V oblasti psychologie a komunikace se však potýkáme s rozporuplným pohledem na konání tehdejší státní správy v ČSSR. Na jedné straně byla prováděna systematická měření potravin, životního prostředí, osob a byla přijata opatření, která odpovídala naměřeným aktivitám a dávkám a nenarušovala život občanů. Na druhé straně se informace o opatřeních nedostaly k veřejnosti. Nebyly vydávány informace o skutečném stavu, a to vedlo mezi obyvateli k nejistotě.
V únoru roku 1986 schválila Vládní komise pro koordinaci opatření při radiační havárii směrnici o zásadách monitorování při radiační havárii jaderně-energetického zařízení. Nebyla uvažována pro dopady havárie v jiném státě na naše území. Přesto s již existujícími pracovišti na krajských hygienických stanicích a v Centru hygieny záření při Institutu hygieny a epidemiologie v Praze uvedla do činnosti mechanismus monitorování radiační situace. Jeho výsledky jsou dobře analyticky zpracovány a obsaženy např. ve zprávě tehdejšího Institutu hygieny a epidemiologie. Současnými grafickými prostředky prezentujeme na obrázku níže příklad, který podává přehled o úrovni plošné kontaminace radionuklidem Cs-137.
V současnosti je řízením sítí monitorování radiační situace ve státě pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jím zpracovaná data o radiační situaci jsou přehledně dostupná prostřednictvím webu SÚJB a souhrnně vydávána ve Zprávě o výsledcích činnosti SÚJB, která jim věnuje celou část II s přílohami.
Otevřenost v podávání informací je v současnosti podpořena důvěrou v jejich kvalitu. Měření jsou prováděna na vysoké technologické úrovni a vedou k rychlému přehledu o radiační situaci, včetně prognózování jejího vývoje. Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. vyvíjí nové techniky včasné detekce neobvyklé radiační situace a zjištění její příčiny či zdroje. Opatření pro ochranu obyvatelstva před účinky ozáření jsou připravena ve spolupráci s resorty v Národním radiačním havarijním plánu.
Mezi nejobtížnější úlohy však patří „obrana“ před následky zatajování, desinformací a absence komunikace vůči veřejnosti. Navíc ve společenském prostředí, které klade překážky důvěře v informace. K orientaci a posouzení důvěryhodnosti sdělovaných informací by mohla přispět dlouhodobá snaha Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i. vést občany k zájmu o provádění vlastních měření v současné obvyklé radiační situaci. Podpoří se tím jejich schopnost činit v případě radiačního ohrožení vlastní rozhodnutí založená na měřeních, která budou moci použít k posouzení spolehlivosti oficiálních zpráv. Taková symbióza profesionálů a informovaných občanů může vést k odvrácení nedůvěry, která svými dopady snadno převýší biologické účinky události. Pro důkazy se můžeme obrátit k jinému současnému výročí, k 15 letům od havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Měla odlišnou příčinu a nesrovnatelné důsledky. I v tomto případě byla komunikace nedostatečná. Událost však vedla k rozvoji občanských měření, která jsou za podpory Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i. v současnosti přístupná všem zájemcům.
