Nacházíte se zde: Úvod / Otázky a odpovědi / Jaké hodnoty dávkového příkonu můžeme v ČR očekávat?

Jaké hodnoty dávkového příkonu můžeme v ČR očekávat?

Článek poskytuje základní informace týkající hodnot dávkových příkonů na území České Republiky a je vhodný nejen pro uživatele detektorů Safecast bGeigie Nano.

 

V textu je pro zjednodušení uváděna veličina "dávkový příkon" s jednotkou "microSv/h (μSv/h)" , tak jak se celosvětově používají při komunikaci s veřejností, nejen mezi uživateli přístrojů Safecast. Přesněji se jedná o hodnoty příkonu prostorového dávkového ekvivalentu záření gama.

Základní přehled o radioaktivitě horninového podloží České Republiky poskytuje Radiometrická mapa České republiky (Magdalena Manová, Milan Matolín, 1995).

Radiometrická data z WMS dat ČGS

Zdroj ČGS - Atlas map České republiky GEOČR500 2. Radiometrická mapa

Zdrojem radioaktivity hornin jsou přírodní radioaktivní prvky, které jsou v nich obsažené. Největší podíl má radioaktivní izotop draslíku K-40, jehož koncentrace v horninách zemské kůry je řádu několika hmotnostních procent. Dále jsou to izotopy uranu a thoria a produkty jejich rozpadu (zahrnuje i radon a jeho dceřinné produkty). Těch je řádově 10 000x méně než draslíku.

Obsahu radioaktivních prvků v horninovém podloží ČR odpovídá příkon záření gama na zemském povrchu v rozsahu cca 0,006 - 0,245 μSv/h. K této hodnotě přispívá také tzv. kosmické záření, jehož hodnota závisí na nadmořské výšce (čím vyšší nadmořská výška, tím více kosmického záření). Na území České republiky se příspěvek kosmického záření pohybuje zhruba v rozmezí 0,03 - 0,07 μSv/h, ale například v dopravním letadle v běžné cestovní výšce kolem 10 km by dosáhl hodnot přes 3 μSv/h. Na zvýšené hodnoty dávkových příkonů narazíme v oblastech se žulovým podložím (například v oblasti tzv. Třebíčského masivu) nebo v oblastech bývalých ložisek uranových rud - Příbramsko, Jáchymovsko apod. Nejnižší hodnoty dávkových příkonů lze najít v oblastech s vápencovým podložím, mramory apod.

Dávkový příkon a dávka

Na obrázku jsou znázorněny některé situace a odpovídající hodnoty dávkového příkonu. Je vidět, že hodnota 1 μSv/h (čtyřikrát vyšší dávkový příkon než maximální hodnota přírodního pozadí podle radiometrické mapy) je dle české legislativy přípustná pro obytné prostory a že na palubě dopravního letadla jsou hodnoty dávkového příkonu ještě cca 5x vyšší.

dávkové příkony - schéma

Pokud se hodnota dávkového příkonu v μSv/h vynásobí dobou pobytu v daném prostředí v hodinách, zjistí se přibližně dávka v μSv během pobytu. Tu lze porovnat s níže uvedenými příklady:

Hodnoty dávek - schéma

Na závěr lze zmínit některé přírodní extrémy v zahraničí - na plážích v brazilském Guarapari je možné naměřit dávkový příkon až 50 μSv/h, v některých částech indického státu Kerala kolem 2 μSv/h a v íránském Ramsaru až 10 μSv/h. Ve všech případech jde o zvýšené hodnoty přírodního původu - v prvních dvou případech jde o tzv. monazitové písky (monazit je minerál s vyšším obsahem radioaktivního thoria), v Íránu jde o horniny s vysokou koncentrací radia.

 

Reference:

Radiometrická mapa České republiky (Magdalena Manová, Milan Matolín, 1995)

Přírodní radioaktivita a problematika radonu