Jaké hodnoty dávkového příkonu můžeme v ČR očekávat?: Porovnání verzí
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Soubor:Radiometricka uSvh.jpg|left|thumb|frame|''Radiometrická mapa ČR (Zdroj: [//micka.geology.cz/records/59491f5a-db34-4206-8651-51730a010852?detail=full&language=cze Atlas map České republiky GEOČR500 2. Radiometrická mapa] )'']] | [[Soubor:Radiometricka uSvh.jpg|left|thumb|frame|''Radiometrická mapa ČR (Zdroj: [//micka.geology.cz/records/59491f5a-db34-4206-8651-51730a010852?detail=full&language=cze Atlas map České republiky GEOČR500 2. Radiometrická mapa] )'']] | ||
+ | |||
+ | Zdrojem radioaktivity hornin jsou přírodní radioaktivní prvky, které jsou v nich obsažené. Největší podíl má radioaktivní izotop draslíku K-40, jehož koncentrace v horninách zemské kůry je řádu několika hmotnostních procent. Dále jsou to izotopy uranu a thoria a produkty jejich rozpadu (zahrnuje i radon a jeho dceřinné produkty). Těch je řádově 10 000x méně než draslíku. | ||
+ | |||
+ | Obsahu radioaktivních prvků v horninovém podloží ČR odpovídá příkon záření gama na zemském povrchu v rozsahu cca 0,006 - 0,245 μSv/h. K této hodnotě přispívá také tzv. kosmické záření, které ji navyšuje o cca 0,001 μSv/h, takže konečný rozsah je 0,007 - 0,246 μSv/h. Na zvýšené hodnoty dávkových příkonů narazíme v oblastech se žulovým podložím (například v oblasti tzv. Třebíčského masivu) nebo v oblastech bývalých ložisek uranových rud - Příbramsko, Jáchymovsko apod. Nejnižší hodnoty dávkových příkonů lze najít v oblastech s vápencovým podložím, mramory apod. |
Verze z 8. 8. 2017, 15:02
Článek poskytuje základní informace týkající hodnot dávkových příkonů na území České Republiky a je vhodný nejen pro uživatele detektorů Safecast bGeigie Nano.
V textu je pro zjednodušení uváděna veličina "dávkový příkon" s jednotkou "microSv/h (μSv/h)" , tak jak se celosvětově používají při komunikaci s veřejností, nejen mezi uživateli přístrojů Safecast. Přesněji se jedná o hodnoty příkonu prostorového dávkového ekvivalentu záření gama.
Základní přehled o radioaktivitě horninového podloží České Republiky poskytuje Radiometrická mapa České republiky (Magdalena Manová, Milan Matolín, 1995).
Zdrojem radioaktivity hornin jsou přírodní radioaktivní prvky, které jsou v nich obsažené. Největší podíl má radioaktivní izotop draslíku K-40, jehož koncentrace v horninách zemské kůry je řádu několika hmotnostních procent. Dále jsou to izotopy uranu a thoria a produkty jejich rozpadu (zahrnuje i radon a jeho dceřinné produkty). Těch je řádově 10 000x méně než draslíku.
Obsahu radioaktivních prvků v horninovém podloží ČR odpovídá příkon záření gama na zemském povrchu v rozsahu cca 0,006 - 0,245 μSv/h. K této hodnotě přispívá také tzv. kosmické záření, které ji navyšuje o cca 0,001 μSv/h, takže konečný rozsah je 0,007 - 0,246 μSv/h. Na zvýšené hodnoty dávkových příkonů narazíme v oblastech se žulovým podložím (například v oblasti tzv. Třebíčského masivu) nebo v oblastech bývalých ložisek uranových rud - Příbramsko, Jáchymovsko apod. Nejnižší hodnoty dávkových příkonů lze najít v oblastech s vápencovým podložím, mramory apod.