Statut Státního ústavu radiační ochrany
Úvodní ustanovení
- Státní ústav radiační ochrany (SÚRO, dále jen "ústav") byl zřízen s účinností od 1.7.1995 rozhodnutím předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR čj. 1923/1.2/K1/Zb. ze dne 26.5.1995.
- Ústav je rozpočtovou organizací Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
- Sídlem ústavu je Praha.
Řízení ústavu
- V čele ústavu je ředitel, který je jmenován a odvoláván předsedou SÚJB. Ředitel je statutárním zástupcem ústavu.
- Ředitele zastupuje v době jeho nepřítomnosti ve stanoveném rozsahu práv a povinností jím určený zástupce.
- Ústav tvoří jednotný organizační a funkční celek, který se člení dále na odbory řízené vedoucími. Nižšími organizačními jednotkami jsou oddělení.
- Ředitel SÚRO může zřídit se souhlasem předsedy SÚJB odborná oddělení ústavu i mimo jeho sídlo.
- Ředitel může pro posuzování otázek řízení ústavu zřídit kolegium ředitele nebo se souhlasem předsedy SÚJB vědeckou radu s účastí i externích odborníků.
- Organizační uspořádání ústavu je upraveno v organizačním řádu.
Hlavní předmět činnosti ústavu
Hlavním předmětem činnosti ústavu je:
- příprava a zpracování odborných podkladů pro výkon státní správy v ochraně před ionizujícím zářením, včetně měření, odběru vzorků, šetření na místě a laboratorních analýz a expertních posudků.
- příprava odborných podkladů pro legislativní dokumenty a předpisy v souladu s mezinárodními doporučeními včetně norem Evropských společenství.
- zjišťování, sledování a vyhodnocování stavu ozáření pracovníků a obyvatel s cílem identifikovat situace vyžadující usměrnění a podávat nadřízenému orgánu návrhy na potřebná opatření
- zajištění výkonu referenční činnosti v radiační ochraně
- spoluúčast v akreditační a auditorské činnosti v radiační ochraně
- spolupráce s příslušnými orgány při metrologickém zabezpečení radiační ochrany
- zabezpečování určených funkcí v radiační monitorovací síti ČR: metodického řízení, sběru dat a přípravy jejich hodnocení, zpracování podkladů pro zprávy o radiační situaci, spolupráce s obdobnými sítěmi v zahraničí, zajištění činnosti sítě na regionální i centrální úrovni jak průběžně, tak i v případě mimořádných situací
- vývoj a ověřování nových metod měření a hodnocení důležitých pro ochranu před zářením
- organizace porovnávacích měření a zajišťování specializovaných jinde nedostupných měření a analýz
- vypracování metodických podkladů pro metodické řízení a zavádění programů zabezpečování jakosti v radiační ochraně
- spolupráce se zdravotnickými pracovišti při hodnocení možných zdravotních důsledků ozáření a posuzování podkladů pro posouzení nemocí z povolání uváděných do vztahu s ozářením, při stanovení kritérií zdravotní způsobilosti pro práci se zdroji záření a při provádění potřebných šetření zdravotního stavu ve skupinách exponovaných osob,
- účast na organizaci poskytování speciální lékařské pomoci při radiačních nehodách spojených s bezprostředním ohrožením zdraví, zabezpečování biologické dozimetrie pro tento účel
- odborné zabezpečování specializovaného výcviku a výuky pracovníků oboru radiační ochrany a uživatelů zdrojů záření ve spolupráci s vysokými školami a pedagogickými institucemi, podíl na tvorbě kvalifikačních kritérií pro tyto skupiny osob
- účast na programech a projektech mezinárodních organizací (MAAE, SZO aj.), domácích grantových agentur a zajišťování institucionálního výzkumu v oboru ochrany před zářením.
Další činnosti ústavu
Ústav může za předpokladu, že plní své základní funkce, provádět
expertizní činnost a poskytovat další služby za úhradu v oboru své hlavní
činnosti (viz článek 3).
Závěrečná ustanovení
- Změny a doplňky statutu lze provést pouze se souhlasem předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR.
- Tento statut nabývá účinnosti dnem jeho schválení předsedou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
V Praze dne 15.11.1995
Doplněk č. 1 k Statutu Státního ústavu radiační ochrany
Statut Státního ústavu radiační ochrany se v článku 3 "Hlavní předmět
činnosti ústavu" doplňuje o následující text:
" - odborné zabezpečování určených funkcí krizového a koordinačního centra
pro řešení mimořádných událostí a radiačních havárií (dále jen KKC) a to
zejména technické zajištění provozuschopnosti pracoviště KKC, na základě
požadavků SÚJB zajištění a údržba technických prostředků nutných pro
hodnocení mimořádných událostí a radiačních havárií a zpracování postupů pro
činnost členů krizového štábu na pracovišti KKC"
V ostatním se text nemění.
Tento doplněk nabývá účinnosti dnem jeho schválení předsedkyní Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost.
V Praze dne 1.4.2000
Ing. Dana Drábová
předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost