Obsah

• SOUHRN
• ABSTRACT
• ÚVOD
• 1. MONITOROVÁNÍ PROVÁDĚNÉ RADIAČNÍ MONITOROVACÍ SÍTÍ
• 1.1. Kontaminace ovzduší
• 1.2. Kontaminace poživatin
• 1.3. Vnitřní kontaminace osob
• 1.4. Monitorování zevního ozáření
• 2. MONITOROVÁNÍ VÝPUSTÍ A OKOLÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ
• 2.1. Monitorování výpustí radionuklidů z JE
• 2.1.1. Monitorování výpustí radionuklidů z JE Dukovany
• 2.1.2. Monitorování výpustí radionuklidů z JE Temelín
• 2.1.3. Monitorování výpustí radionuklidů z JE ÚJV Řež
• 2.2. Monitorování kontaminace složek životního prostředí v okolí JE
• 2.3. Monitorování zevního ozáření (JE)
• 3. PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA
• Seznam zkratek použitých ve zprávě

Kolektiv autorů
Ing. Věra Bečková
Mgr. Jelena Burianová
Ing. Radim Filgas
Ing. Ivana Fojtíková
Ing. Štěpánka Foltánová
Ing. Zoltán Hölgye,CSc
Ing. Jiří Hůlka
Ing. Daniela Kroutilíková
Ing. Petr Kuča
Ing. Irena Malátová,CSc
Ing. Václav Michálek
RNDr. Petr Rulík
Ing. Eva Schlesingerová
Ing. Josef Tecl, PhD.
Ing. Jaroslav Vlček


Souhrn

Ve své první části Zpráva přináší výsledky získané celostátní radiační monitorovací sítí (RMS), která sleduje distribuce aktivit radionuklidů a dávek ionizujícího záření na území státu v prostoru a čase, zejména pro účely získání dlouhodobých časových trendů a včasného zjištění odchylek od nich. Pozornost je věnována umělým radionuklidům, z nichž se v měřitelných hodnotách vyskytují a RMS jsou sledovány:

• v ovzduší ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ^239+240Pu, ⁸⁵Kr,
• v poživatinách ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ³H,
• v těle člověka ¹³⁷Cs.

V roce 2001 na území ČR nebyl zaznamenán žádný mimořádný úniku radionuklidů do prostředí, rovněž nebylo na žádném z měřících míst zaznamenáno překročení stanovených vyšetřovacích úrovní. Variace dávkového příkonu v měřících místech sítě včasného zjištění jsou způsobovány fluktuacemi přírodního pozadí. Ve složkách životního prostředí i v lidech je stále ještě měřitelná velmi nízká aktivita ¹³⁷Cs, které se do prostředí dostalo po černobylské havárii a v důsledku zkoušek jaderných zbraní v atmosféře. Výsledky monitorování ovzduší na MMKO v Praze a stav sítě včasného zjištění jsou pravidelně zveřejňovány na domovské stránce SÚRO ( http://www.suro.cz ).

Do druhé části zprávy jsou zařazeny výsledky monitorování výpustí a okolí jaderných elektráren. Výpusti z JE Dukovany jsou i nadále velmi nízké. Ve výpustech do ovzduší činí méně než 0,20 % odvozených ročních úrovní, ve výpustech do vodotečí byly méně než 2,5 % pro korozní a štěpné produkty a pod 73 % pro tritium. Poslední uvedená hodnota je ovšem dána technologií jaderné elektrárny a během let se výrazně nemění. Nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderné elektrárny Dukovany a z ostatního území státu.

Do zprávy jsou rovněž zařazeny informace o stavu ozáření obyvatelstva z přírodní radioaktivity. Dominantní podíl na ozáření obyvatelstva má expozice osob dceřiným produktům radonu při pobytu v budovách. Ve zprávě jsou uvedeny výsledky vyhledávacího průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu a výsledky systematického měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a ve vodě dodávané do veřejných vodovodů.

Abstract

In the Report a reader will find a summary of the results obtained from systematic radioactivity monitoring in the Czech Republic.

The first part contains the results of environmental measurements carried out by the National Radiation Monitoring Network in compliance with the monitoring programme. The monitoring programme is aimed at measuring the radionuclide activity and ionising radiation dose rate distribution over the Czech Republic with a view to obtaining the long-time trends and detecting deviations from them at an early stage. No extraordinary radioactivity release into the environment occurred in 2001 in the Czech Republic. Variations in dose rate measurements were caused by fluctuations of the environmental background.

The second part gives an overview of the results of monitoring of effluents from Czech nuclear facilities and of radioactivity in their vicinity. As in the previous years the effluents from the Dukovany NPP are very low and no difference was found between the radionuclide contents of environmental samples from the Dukovany surroundings and from other parts of the country.

The third part of the Report provides an overview of the results of monitoring of natural radioactivity. Radon and its progeny in buildings are shown to contribute a dominant fraction to the radiation doses affecting the population.

Úvod

Ochrana obyvatelstva a životního prostředí před radioaktivními látkami a ionizujícím zářením (radiační ochrana) vychází z informací o stavu ozáření obyvatel z různých zdrojů; tento stav je i mírou pro účinnost ochrany. Předmětem zájmu je nejen ozáření z umělých zdrojů, umělých radionuklidů nebo elektricky generovaného záření, ale i ozáření z přírodních zdrojů, neboť není žádného rozdílu mezi biologickým působením záření z obou druhů zdrojů. Ozáření z některých zdrojů přírodních je nadto lidskou činností výrazně ovlivňováno.

Legislativní rámec pro systém radiační ochrany vytváří spolu s příslušnými prováděcími předpisy zákon číslo 18/1997 Sb. O mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ze dne 24. ledna 1997, publikovaný v části 5/1997 Sbírky zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č.132/2000 Sb. a zákona č.13/2002 Sb., který mimo jiné vymezuje i úkoly státu v systému radiační ochrany. Tyto úkoly jsou odraženy v kompetencích a povinnostech Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a v úkolech stanovených pro činnost jeho odborné báze - Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO). Kromě oblasti legislativní, licenční, inspekční a sankční, jež je převážně náplní práce inspektorů Úřadu, musí infrastruktura systému radiační ochrany zajišťovaná státem dále:

• být schopna zjistit, změřit a zhodnotit kdykoli jakoukoli stávající, vzniklou či hrozící situaci vedoucí k ozáření lidí a adekvátně na takovou situaci reagovat,
• shromáždit přiměřené informace o stavu ozáření pracovníků a obyvatel na území státu,
• poskytnout zařízení a služby nezbytné pro radiační ochranu, které však nejsou v možnostech držitelů povolení a nejsou na nich zákonem požadovány (tj. zejména prostředky a metody pro dozimetrii a monitorování životního prostředí, rovněž pro kalibrace a porovnávání přístrojů na měření ionizujícího záření),
• zajistit vzdělání a informovanost v oboru radiační ochrany,
• zajistit přiměřený výzkum a rozvoj oboru.

Výše uvedené úkoly patří k hlavním statutárním úkolům SÚRO.

Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 2001 shrnuje vyhodnocené výsledky monitorování, které slouží jako podklad pro sledování a posuzování stavu ozáření obyvatelstva ze zdrojů ionizujícího záření v životním prostředí.

Ve své první části Zpráva přináší výsledky, získané celostátní radiační monitorovací sítí (RMS), která sleduje distribuce aktivit radionuklidů a dávek ionizujícího záření na území státu v prostoru a v čase, zejména pro účely získání dlouhodobých časových trendů a včasného zjištění odchylek od nich. Pozornost je věnována umělým radionuklidům, které se v měřitelných hodnotách v životním prostředí vyskytují a RMS jsou sledovány:

• v ovzduší ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ^239+240Pu, ⁸⁵Kr,
• v poživatinách ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ³H,
• v těle člověka ¹³⁷Cs.

Do druhé části Zprávy jsou zařazeny výsledky monitorování výpustí a okolí jaderných elektráren.

Ve třetí části Zprávy je podána přehledná informace o největší složce celkového ozáření člověka, tj. o přírodních zdrojích, větší pozornost je věnována ozáření z radonu a jeho produktů přeměny v souvislosti s bydlením. S problematikou tohoto ozáření, vykazujícího největší rozdíly a také nejvíce ovlivnitelného, se v praxi setkáváme nejvíce.

1. MONITOROVÁNÍ prováděné radiační monitorovací sítí

Radiační monitorovací síť ČR (RMS) pokračovala v činnosti podle schématu a metodik, popsaných ve Zprávách o výsledcích činnosti SÚJB, při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností v jaderných zařízeních z minulých let (1995 - 2000) a ve Zprávách o radiační situaci na území ČR z dřívějších let (1995 - 2000).

Činnost radiační monitorovací sítě je koordinována SÚJB, který ve spolupráci se SÚRO zajišťuje funkci jejího Ústředí (ÚRMS). SÚRO zabezpečuje pro činnost RMS dále zejména:

• metodické vedení složek RMS včetně vývoje a ověřování nových metod monitorování,
• zpracování monitorovacích plánů,
• sběr dat, ověřování jejich kvality, včetně organizace porovnávacích měření a přípravu jejich hodnocení,
• provoz centrálních laboratoří RMS v oblasti SVZ, TLD sítí, mobilních a laboratorních skupin,
• speciální, jinde nedostupná měření a analýzy,
• provoz centrální databáze ÚRMS,
• zpracování podkladů pro výroční Zprávy o radiační situaci na území ČR.

RMS pracuje ve dvou režimech tj. v normálním režimu, který je zaměřen na monitorování aktuální radiační situace, včetně následků předchozích událostí (spad ze zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, havárie jaderné elektrárny v Černobylu) na území ČR a na včasné zjištění radiační havárie a v tzv. havarijním režimu, zaměřeném na hodnocení následků takovéto havárie a získávání podkladů pro přijímání opatření na ochranu obyvatelstva. V normálním režimu provádí monitorování několik subsystémů, jejichž činnosti se účastní zejména SÚRO, regionální centra (RC) SÚJB, laboratoře radiační kontroly okolí (LRKO) jaderných elektráren (JE), pracoviště meteorologické služby a vybrané výzkumné ústavy. V roce 2001 byly v České republice v provozu:

• síť včasného zjištění (SVZ), sestávající ze 48 měřících míst, jejichž provoz zajišťují regionální centra SÚJB, SÚRO a ČHMÚ. Měření příkonu dávkového ekvivalentu (PDE) probíhá kontinuálně, měří se průměrné hodnoty za 10 minut. Získané hodnoty jsou předávány do ÚRMS a to z 10 bodů umístěných v měřících místech kontaminace ovzduší (MMKO) prostřednictvím zpráv SMS sítě mobilních telefonů GSM (jako záložní způsob předávání dat jsou používány modemy po vytáčených telefonních linkách), a z 38 měřících bodů prostřednictvím komunikační sítě ČHMÚ do ČHMÚ a dále prostřednictvím pevné datové linky do ÚRMS. Data jsou v ÚRMS centrálně vyhodnocována a v případě překročení signálních úrovní (vyšetřovací resp. zásahová úroveň) je automaticky (prostřednictvím GSM telefonů) informována vybraná skupina pracovníků ÚRMS. Pokračovaly práce na začlenění sítě dvanácti měřících bodů provozované Civilní ochranou ČR do SVZ. Měření příkonu dávkového ekvivalentu měřícími místy SVZ výše uvedeným způsobem nahradilo dříve prováděná kontinuální měření příkonu dávkového ekvivalentu v MMKO teritoriální sítě měření. Kontinuální měření PDE v MMKO pokračuje jen v omezeném rozsahu (zpravidla jedenkrát týdně) pro zachování návaznosti měření a z důvodů metodických,
• teritoriální síť TLD, tvořená 184 měřícími místy rovnoměrně rozdělenými na území ČR osazenými termoluminiscenčními dozimetry (TLD), provozována SÚRO ve spolupráci s RC SÚJB. Asi dvě třetiny TL-dozimetrů jsou umístěny ve volném prostranství, zbývající jedna třetina je umístěna v budovách, aby v případě radiační havárie bylo možno získat odhady stínících faktorů budov a upřesnit hodnoty dávek pro ukryté obyvatelstvo,
• lokální sítě TLD, sestávající celkem z 92 měřících míst v okolí jaderných elektráren, jsou provozovány LRKO JE Dukovany (37 měřících míst), LRKO JE Temelín (34 měřících míst), SÚRO s příslušnými RC SÚJB (celkem 21 měřicích míst).

Teritoriální síť i lokální sítě TLD pracují za normálních podmínek s tříměsíčním monitorovacím intervalem. V případě potřeby se intervaly výměny dozimetrů v monitorovacích místech zkracují. Výsledky jsou zasílány do ÚRMS a zde ukládány do centrální databáze. LRKO JE Temelín provozuje kromě výše uvedených 34 měřících míst se čtvrtletním intervalem monitorování ještě několik dalších míst s půlročním intervalem monitorování.

• Síť 14 stálých míst měření Armády ČR provádí za normálního režimu dvakrát denně jednorázové měření a výsledky zasílá pravidelně na ÚRMS. Za mimořádné situace přechází na havarijní režim podle požadavků ÚRMS. Na činnost stálých míst měření navazuje soustava pohotovostních míst měření, která se uvádějí do činnosti za mimořádné situace na pokyn ÚRMS,
• teritoriální síť 11 měřících míst kontaminace ovzduší (MMKO), provozovaných RC SÚJB, LRKO JE a SÚRO. MMKO jaderných elektráren přitom uvádějí vždy zprůměrovaná data z více samostatných odběrových míst v okolí JE, a to JE Dukovany ze šesti a JE Temelín z osmi míst,
• síť 9 laboratoří (6 laboratoří při regionálních centrech SÚJB, 2 laboratoře radiační kontroly okolí jaderných elektráren a laboratoř SÚRO), provádějící gamaspektrometrické, případně radiochemické analýzy obsahu radionuklidů ve vzorcích z životního prostředí (aerosoly, spady, potraviny, pitná voda, krmiva apod.),
• teledozimetrický systém jaderné elektrárny Dukovany.

Počet a druh vzorků složek životního prostředí a biologických vzorků, které měla jednotlivá pracoviště RC SÚJB odebrat a stanovit v nich aktivitu radionuklidů, je obsažen v Programu monitorování, platném od 1.7.1997 (viz tabulka 1). Monitorovací plán předepisuje intervaly odběrů a hlášení do centrální databáze ÚRMS.

Laboratoře radiační kontroly okolí JE mají vlastní monitorovací plán. RC SÚJB, v jejichž kraji se nachází jaderná elektrárna, mají kromě úkolů, vyplývajících z celostátního monitorovacího plánu, navíc též monitorovací plán, který se vztahuje k okolí JE. V případě radiační havárie nebo podezření na jakýkoliv únik radionuklidů do prostředí se intervaly odběrů i měření podle pokynů ÚRMS mění, rovněž intervaly předávání dat do ÚRMS se zkracují.

Objemové aktivity radionuklidů ve vzdušném aerosolu se stanovují ve vzorcích kontinuálně odebíraných velkoobjemovými odběrovými zařízeními s průtokem 40 až 900 m³/h na referenčních místech (MMKO), zpravidla v týdenních intervalech.

Plošné aktivity radionuklidů ve spadech se stanovují ve vzorcích odebíraných obvykle v měsíčních, výjimečně ve čtvrtletních intervalech. Každá laboratorní skupina odebírá spad nejméně na jednom místě.

Obsah radionuklidů v poživatinách se stanovuje na základě monitorovacího plánu v závislosti na druhu poživatiny v intervalech čtvrtletních a ročních. Pro některé poživatiny se stanovuje rutinně i obsah ⁹⁰Sr radiochemickou metodou.

Vnitřní kontaminace osob se stanovuje prostřednictvím měření skupiny dobrovolníků na celotělovém počítači SÚRO v Praze a prostřednictvím měření vzorků moči získaných od osob z celého území státu, které provádějí SÚRO a laboratoře při RC SÚJB jedenkrát ročně.

Hodnocení dlouhodobých následků havárie černobylské JE spočívalo zejména ve sledování obsahu ¹³⁷Cs v ovzduší (aerosoly a spady), v poživatinách a v lidském těle u vybraných skupin populace.

Obsah ¹³⁷Cs byl v roce 2001, tak jako v předcházejících několika letech, u velmi mnoha vzorků pod mezí detekovatelnosti. Střední hodnoty a jejich toleranční intervaly byly proto odhadovány za předpokladu, že rozdělení hodnot v souborech dat je logaritmicko - normální. Při výskytu hodnot pod mezí detekovatelnosti se používaly speciální statistické metody využívající maximálně věrohodných odhadů pro cenzorovaná data. Hodnoty minimálních významných aktivit (MVA) totiž kolísají, a to i v rámci časových řad měření jedné laboratoře. Jedná se o vliv délky měření, účinnosti použitého detektoru a velikosti vzorku (např. objem prosátého vzduchu při odběru aerosolů, plocha odběrového zařízení pro sběr spadu, různé původní objemy vody, mléka a pod. použité pro stanovení koncentrace daného radionuklidu).

Výsledky všech měření, prováděných jednotlivými složkami Radiační monitorovací sítě, jsou za obvyklé situace zasílány do ÚRMS jedenkrát měsíčně (modemem, E-mailem nebo na disketě současně s písemným hlášením) s výjimkou aerosolů, jejichž výsledky měření se zasílají jednou týdně ve shodě s požadavkem na zajištění aktuálních dat pro RMS. ÚRMS zajišťuje ukládání dat do centrální databáze k jejich zpracování a prezentaci.

V mimořádných situacích jsou hlášení zasílána v časech stanovených ÚRMS, kromě výše uvedených i běžnými spojovými prostředky (telefon, fax, dálnopis).

1.1. Kontaminace ovzduší

Mapka, znázorňující umístění jednotlivých zařízení pro odběr atmosférického aerosolu spolu s uvedením průtoku používaných odběrových zařízení, je na obr. 1. V r. 2001 nedošlo k závažným odchylkám v obsahu umělých radionuklidů v ovzduší. Objemové aktivity ¹³⁷Cs pocházely z vyšších vrstev atmosféry a z resuspenze původního spadu z půdního povrchu a činily většinou jednotky mBq/m³. Část aktivity ¹³⁷Cs v ovzduší pochází z globálního spadu, který je důsledkem dřívějších zkoušek jaderných zbraní v atmosféře. Kromě ¹³⁷Cs se v aerosolech vyskytuje ⁷Be, které je kosmogenního původu, a ²¹⁰Pb, které je produktem přeměny ²²²Rn. Tyto radionuklidy jsou v aerosolech a ve spadech rovněž stanovovány spektrometrií gama a sledování jejich objemových aktivit slouží k ověřování správnosti výsledků dané laboratoře. Příklady časových řad objemových aktivit ¹³⁷Cs v aerosolech odebraných z ovzduší na MMKO, která provozovala regionální centra SÚJB a SÚRO Praha, jsou na obr. 2a - 2g. Časové řady z MMKO Kamenná, kde ležely všechny hodnoty pod MVA, a z MMKO Ústí nad Labem, kde byla naměřena pouze jedna hodnota 7,0.10^-7 Bq/m³, se neuvádí. Na obr. 3 jsou uvedeny objemové aktivity ¹³¹I, naměřené MMKO v Českých Budějovicích, kde je odběrové místo umístěno v areálu nemocnice a ¹³¹I se tam používá k lékařským účelům. Z hlediska příspěvku k dávce obyvatelstvu jsou tyto aktivity v ovzduší zanedbatelné. Na obr. 4 je časový průběh měsíčních průměrů objemových aktivit v aerosolech na MMKO SÚRO v Praze od černobylské havárie, z něhož je patrný dlouhodobý, v současné době velice pozvolný, pokles objemové aktivity ¹³⁷Cs a také sezónní variace obsahu ⁷Be. Aktualizované průběhy lze najít na domovské stránce SÚRO (http://www.suro.cz ).

Na obr. 5a - 5f jsou měsíční plošné aktivity ¹³⁷Cs ve spadech z jednotlivých odběrových míst. Ve stanicích MMKO Kamenná a Ústí nad Labem ležely všechny hodnoty pod MVA, ve stanici MMKO České Budějovice byla naměřena pouze jedna hodnota 4,7.10^-1 Bq/m². MMKO Brno nebylo v roce 2001 v provozu z důvodu stavebních prací. Na obr. 6 je časový průběh plošné aktivity ¹³⁷Cs, ⁷Be a ²¹⁰Pb stanovené ve spadech, sbíraných na vodní hladinu na MMKO SÚRO v Praze, opět od černobylské havárie. Roční průměrné hodnoty a toleranční intervaly pro objemové aktivity v aerosolech a plošné aktivity ve spadech jsou uvedeny v tabulce 2. V aerosolech, odebraných v SÚRO Praha a v Hradci Králové, byla stanovována též objemová aktivita ⁹⁰Sr (viz tabulka 3).

Na MMKO SÚRO byla stanovována objemová aktivita ³H v dešťových srážkách, výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

V roce 1996 bylo do systému sledování obsahu radionuklidů v ovzduší, prováděného RMS, zařazeno i sledování ⁸⁵Kr, jako součást snahy postupně zavést sledování všech umělých radionuklidů, detekovatelných v životním prostředí. Aktivita ⁸⁵Kr v ovzduší pochází ze zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, ze závodů na přepracování paliva a v malé míře též z výpustí z jaderných elektráren. Jde o jeden z tzv. globálních radionuklidů, které přispívají k ozáření populace více méně rovnoměrně po celém světě. Ve výpustech z jaderných elektráren se nestanovuje rutinně, protože stanovení jeho objemové aktivity je značně obtížné. Podíl ⁸⁵Kr ve vypouštěné směsi vzácných plynů je však relativně malý.

Stanovení objemové aktivity ⁸⁵Kr je založeno na separaci kryptonu ze vzduchu kryogenní adsorpcí na ložích aktivního uhlí, radiometrickém stanovení ⁸⁵Kr scintilačním detektorem CaF₂(Eu) a následné analýze separovaného vzorku na plynovém chromatografu. Provoz odběrového místa zajišťuje ODZ ČAV v Praze 8 a SÚRO Praha. Časový průběh objemových aktivit ⁸⁵Kr ve vzduchu měřený od r. 1986 do současné doby je na obr. 7. Je vidět, že průměrná hodnota objemové aktivity zůstává v posledních letech prakticky konstantní.

1.2. Kontaminace poživatin

Vzhledem k tomu, že měření nízkých hmotnostních či objemových aktivit v poživatinách polovodičovou spektrometrií gama je časově náročné, byly měřící doby a s tím související meze detekovatelnosti voleny podle závažnosti jednotlivých komodit z hlediska jejich spotřeby.

Minimální významné aktivity (MVA) pro ¹³⁷Cs ležely u konzumního mléka při použití koncentračních radiochemických metod pod 0,1 Bq/l. Objemové, resp. hmotnostní aktivity v mléce jsou výsledkem měření mléka konzumního i sušeného, neboť podle monitorovacího plánu mají jednotlivé laboratoře pro odběr vzorků využít podle místních možností závody, vyrábějící sušené mléko.

V případě jatečního masa byly hodnoty MVA zpravidla menší než 0,5 Bq/kg a u zeleniny a ovoce byly většinou rovněž pod 0,5 Bq/kg. Závisely mj. na kapacitních možnostech měřících laboratoří.

Aby se zvýšila citlivost stanovení velmi nízkých hmotnostních aktivit v plodinách, vytváří se směsné vzorky z větších územních celků a využívá se koncentračních metod. Obecně byla uplatňována zásada měření menšího počtu vzorků s minimálně detekovatelnými aktivitami nižšími, než jsou předpokládané aktivity ve vzorcích.

Roční průměrné hodnoty a toleranční intervaly hmotnostní popř. objemové aktivity ¹³⁷Cs v mléce, masuzákladních potravinách, v ovoci, v zelenině, v lesních plodech a v houbách za rok 2001 jsou uvedeny v tabulce 5a; v tabulkách 5b a 5c jsou uvedeny hodnoty hmotnostních aktivit ¹³⁷Cs v obilninách a v bramborách ve směsných vzorcích z hlavních pěstebních oblastí.

Ve směsném vzorku brambor za celou ČR byla, ve srovnání s minulými lety, zjištěna vyšší hodnota hmotnostní aktivity ¹³⁷Cs. Z tohoto důvodu byly vzorky za jednotlivé oblasti změřeny jednotlivě a zároveň byl zjištěn postup odběru vzorků brambor v jednotlivých regionech. Ve všech regionech byly vzorky brambor odebrány ve 2 až 5 okresech. Pouze v případě severní Moravy byl vzorek brambor odebrán z jediného zemědělského družstva a pravděpodobně tak pocházel z pole s vyšší hodnotou spadu po havárii v jaderné elektrárně Černobyl. Nadále se sledují aktivity v lesních plodech, houbách a zvěřině. Pokles aktivit ¹³⁷Cs je v těchto produktech velmi pomalý, takže i přes relativně malou spotřebu je příspěvek k celkovému úvazku efektivní dávky z ingesce ¹³⁷Cs pro průměrného obyvatele významný. Podle průzkumu spotřeby produktů z přírodního prostředí, provedeného v r. 2000, je průměrná roční spotřeba na dospělého obyvatele 2,4 kg hub, 1,5 kg lesních plodů a 0,3kg zvěřiny.

Na obr. 8 jsou uvedeny časové průběhy ročních průměrných hmotnostních, resp. objemových aktivit ¹³⁷Cs v mléce a v hovězím a vepřovém mase tak, jak byly měřeny radiační monitorovací sítí od r. 1986 do r. 2001. Ve vybraných případech, převážně u konzumního mléka, bylo po radiochemické separaci stanovováno ⁹⁰Sr. Laboratořemi SÚRO Pravidelně byl pravidelně laboratořemi SÚRO sledován obsah ⁹⁰Sr ve čtvrtletních intervalech v konzumním mléce laboratořemi SÚRO. SÚRO sleduje v Praze objemové aktivity ⁹⁰Sr v mléce z mlékárny Kyje Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6a. Hmotnostní aktivity ⁹⁰Sr v obilninách jsou uvedeny v tabulce 6b.

Ve vodě byla podle monitorovacího plánu sledována aktivita ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr a ³H zejména ve velkých zdrojích pitné vody (tabulka 7). V některých vodotečích (tabulka 8) byly sledovány aktivity ³H Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM v Praze. Objemové aktivity ³H jsou nízké a vyjma Dyje jsou ve všech vodotečích přibližně shodnéstejné. Mírné zvýšení objemové aktivity ³H v Dyji je způsobeno výpustmi z jaderné elektrárny Dukovany.

1.3.Vnitřní kontaminace osob

Na celotělovém počítači SÚROtátního ústavu radiační ochrany v Praze pokračovalo monitorování vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs u referenční skupiny celkem 30 osob (15 mužů, 15 žen), převážně obyvatel Prahy ve věku od 20 do 64 let. Vzhledem k velmi nízkému obsahu ¹³⁷Cs u populace se celotělové měření provádí již jen jednou ročně, přičemž k dosažení co nejnižší meze detekovatelnosti je používána dlouhá doba měření. Průměrná aktivita ¹³⁷Cs v těle jedné osoby byla na základě těchto měření odhadnuta na 34 Bq.

Stejně jako v předchozích letech byl proveden celostátní průzkum vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs prostřednictvím měření aktivity ¹³⁷Cs vyloučeného močí za 24 hodiny. Vzorky byly odebrány v květnu a červnu 2001 celkem od 42 žen a 33 mužů, kteří svými stravovacími návyky představují zhruba průměrnou populaci.

Průměrná hodnota aktivity ¹³⁷Cs, vyloučená močí za 24 h byla 0,40 Bq. Hodnota byla vypočtena z měření 75 vzorků. Tomu odpovídající přepočtený průměrný obsah (retence) aktivity ¹³⁷Cs v těle byl 65 Bq.

Rozdíl mezi retencí ¹³⁷Cs zjištěnou celotělovým měřením referenční skupiny 30 osob a odhadnutou na základě měření 24-hod vzorku moči u skupiny 74 osob z celé České republiky je způsoben tím, že se jedná o dvě různé skupiny osob.

Odhad úvazku efektivní dávky, založený na výsledcích celostátního průzkumu, je pro ¹³⁷Cs roven 2,5 µSv.

Časový průběh retence ¹³⁷Cs u české populace, získaný měřením referenční skupiny a měřením obsahu ¹³⁷Cs v moči od roku 1986, je na obr. 9. Meziroční změny vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs jsou téměř nepozorovatelné, obdobně jako tomu bylo v delším časovém období po zkouškách jaderných zbraní v atmosféře. Malé zvýšení průměrného obsahu ¹³⁷Cs u obyvatelstva mezi lety 1992 až 1997 by mohlo být způsobeno změnou složení stravy, pravděpodobně i zvýšením dovozu. Vysvětlení bude možné v delším časovém odstupu v kontextu s výsledky okolních států.

1.4. Monitorování zevního ozáření

Signální monitorování zajišťují měřicí body SVZ, pokrývající celé území státu. Rozložení měřicích bodů jednotlivých složek SVZ ukazuje obr. 10.

Měřicí místa, vybavená dvojicí sond zajišťujících kontinuální měření příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (průměrné hodnoty příkonu za 10 minut) v rozsahu 10^-8 až 10⁰ Sv/hod., předávají získané hodnoty na centrální pracoviště ÚRMS v pravidelných intervalech (za obvyklé situace 1x za hodinu). Za mimořádné situace se data z celé sítě předávají každých 30 minut. Režim práce SVZ (tj. režim obvyklé situace, režim mimořádné situace) je řízen jednak centrálně ÚRMS, jednak lokálně na jednotlivých stanicích programem na základě rozhodovacího schématu.

Některé výsledky měření v SVZ jsou pro ilustraci uvedeny na obr. 11a - 11e. Je zde znázorněn celoroční průběh průměrných hodnot PDE, ilustrující variace přírodního pozadí na stanicích umístěných v různých nadmořských výškách. Na stanicích umístěných v běžných podmínkách (tj. nížina), kde variace PDE během ročních období jsou nevelké a umožňují stanovení úrovně měřené hodnoty pro přechod na režim mimořádné situace jednotně pro celý rok (obr. 11a - 11c), na stanici s vyšší polohou (obr. 11d) a na stanici "horské" (obr. 11e), tj. umístěné ve větší nadmořské výšce s drsnějším klimatem, kdy fluktuace přírodního pozadí jsou v průběhu roku významné a vyžadují stanovení úrovně měřené hodnoty pro přechod na režim mimořádné situace různé v průběhu roku s přihlédnutím k místním podmínkám.

Naměřené hodnoty v síti SVZ odpovídaly předpokládaným variacím přírodního pozadí a v r. 2001 nebylo zaznamenáno překročení úrovní pro mimořádnou situaci. Úrovně pro mimořádnou situaci byly v předpokládaném rozsahu překračovány, ovšem tyto úrovně jsou záměrně stanoveny tak, aby k jejich překračování v průběhu roku docházelo (na jednotlivých stanicích cca 1- až 3-krát za čtvrtletí) z důvodů prověřování schopnosti obsluhy reagovat na mimořádnou situaci.

V tab. 9 jsou prezentovány hodnoty příkonu tkáňové kermy (měsíční průměry) měřené stálými měřícími místy AČR.

Plošné monitorování dávkového ekvivalentu od zevního záření je zajištěno TLD sítěmi. Rozložení měřících míst s TL-dozimetry na území státu je znázorněno na mapce na obr.12.

Výsledky měření získané v rámci teritoriální sítě TLD jsou prezentovány v tabulce 10, kde jsou uvedeny průměrné čtvrtletní hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu v jednotlivých monitorovacích bodech. Většina monitorovacích bodů teritoriální sítě TLD je umístěna ve volném prostranství ve výšce 1 m nad zemí. Zbývající část monitorovacích bodů je umístěna v budovách. Tyto body jsou v tabulce odlišeny písmenem "b" uvedeným za názvem dané lokality. Chybějící výsledek znamená, že dozimetr byl z měřícího místa zcizen.

Výsledky měření teritoriální sítě TLD za rok 2001 neobsahují hodnoty podstatně odlišné od hodnot naměřených v předchozích letech. V průběhu roku 2001 nebyly zaznamenány případy překročení vyšetřovacích úrovní. Již několikaletá měření teritoriální TLD-sítě potvrzují její schopnost zaznamenat případnou významnou odchylku od normálního stavu v dané lokalitě.

Výsledky měření externího ozáření získávané různými použitými metodami jsou vzájemně v dobrém souladu.

2. MONITOROVÁNÍ VÝPUSTÍ A OKOLÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ

2.1. Monitorování výpustí radionuklidů z JE

2.1.1. Monitorování výpustí radionuklidů z JE Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany bylo za r. 2001 vyrobeno 12 713,3 GWh elektrické energie. Dle limitní podmínky 2.4.2 normativní dokumentace A 04 "Limitní podmínky pro normální provoz JE Dukovany" nesmí aktivity radionuklidů vznikajících v JE Dukovany a vypouštěných do ovzduší během jednoho kalendářního roku způsobit u jednotlivce z obyvatelstva efektivní dávku E vyšší než E_max = 40 µSv.

Aktivita tritia vznikajícího v JE Dukovany a vypouštěných do vodotečí odpadním kanálem nesmí během jednoho kalendářního roku způsobit u jednotlivce z obyvatelstva efektivní dávku E vyšší než E_max = 1,75 µSv.

Údaje o výpustech do ovzduší JE Dukovany jsou uvedeny v tab.11a. Radioaktivní vzácné plyny jsou měřeny monitorem na principu polovodičové spektrometrie gama, umožňující samostatné stanovení ¹³³Xe, ¹³⁵Xe, ⁴¹Ar, případně i dalších radioaktivních vzácných plynů. Vzhledem k tomu, že aktivity radioaktivních vzácných plynů mimo tři dříve jmenované jsou většinou pod mezí detekovatelnosti monitoru výpustí, je jejich celková roční vypuštěná aktivita dopočítávána na základě složení, zjištěného VÚJE Jaslovské Bohunice (viz Zpráva o radiační situaci za rok 1989) a potvrzeného opakovanými měřeními SÚRO Praha.

V roce 2001 byly pracovníky SÚRO provedeny jednorázové odběry vzácných plynů v obou ventilačních komínech JE Dukovany. Při odběrech byly vzácné plyny vzorkovány do tlakových nádob a měřeny na místě přenosnou polovodičovou spektrometrií gama a poté i v laboratoři SÚRO ve stínění. V odebraných vzorcích (po jednom z každého ventilačního komína) byla po delším časovém odstupu stanovena i aktivita ⁸⁵Kr obdobnou metodou, jakou se stanovuje jeho objemová aktivita v ovzduší. Všechny Vvýsledky měření v JE Dukovany jsou uvedeny v tabulce 12. Hodnoty z jednorázových odběrů nejsou v rozporu se selektivními měřeními, prováděnými monitory, umístěnými ve ventilačních komínech VK1 a VK2.

Plynná forma jódu, představující zhruba 90% vypouštěné aktivity radioizotopů jódu, byla měřena pomocí sorpčních odběrů vyhodnocovaných polovodičovou spektrometrií gama. Vzhledem ke zpoždění měření se však stanovuje pouze ¹³¹I .

Aktivity radionuklidů ve výpustech do ovzduší JE Dukovany se pohybovaly pro vzácné plyny okolo 0,016 % ročního limitu výpustí, pro jód méně než 0,00006 %. Je však třeba mít na zřeteli, že jsou udávány pouze aktivity ¹³¹I, nikoliv dalších krátkodobých radioizotopů jódu.

Celková roční výpust ¹⁴C do ovzduší byla stanovena firmou Wert Trnava na základě měření v měsíčních spojených vzorcích. Výpusti ³H do ovzduší se monitorují na základě odběru vodních par.

Stanovení vypouštěných aerosolů je založeno na velkoobjemových odběrech a na stanovování všech detekovatelných radionuklidů polovodičovou spektrometrií gama doplněnou o radiochemické stanovení radioizotopů stroncia. Aktivity transuranových radionuklidů, které v aerosolových výpustech JE Dukovany stanovovalo SÚRO radiochemickou separací a spektrometrií alfa, jsou uvedeny v tabulce 13a.

Celková výpust do ovzduší z JE Dukovany byla menší než 0,2 % ročního limitu. Údaje o výpustech do vodotečí JE Dukovany jsou uvedeny v tabulce 14a. Vedle stanovení ³H zahrnují výsledky údaje o aktivitách radionuklidů, zjištěných polovodičovou spektrometrií gama a radiochemickým stanovením ⁹⁰Sr . Plánovité vypouštění tritia představuje kolem 72 % limitu a součet aktivit ostatních vypouštěných radionuklidů méně než 2,5 % z ročního limitu.

2.1.2. Monitorování výpustí radionuklidů z JE Temelín

V JE Temelín probíhaly v průběhu 1. a 2. čtvrtletí roku 2001 zkoušky v rámci fyzikálního a energetického spouštění 1. hlavního výrobního bloku, dále byly provedeny dynamické zkoušky a začátkem prosince byl výkon zvýšen na 75 % nominálního výkonu, kdy Temelín dodával do rozvodné sítě 715 MW. Dne 22.12.2001 bylo na JE Temelín dosaženo výkonu 100 %.

Pro jadernou elektrárnu Temelín bylo stanoveno na základě rozhodnutí SÚJB čj. 8871/2000 pro výpusti radionuklidů do prostředí, že aktivity radionuklidů vypouštěných do ovzduší ze dvou bloků jaderné elektrárny v období jednoho roku nesmí způsobit u jednotlivce z obyvatelstva dávku větší než 40 µSv. Aktivity tritia vznikajícího v JE Temelín a vypouštěné do vodotečí během jednoho kalendářního roku nesmí způsobit u jednotlivce z obyvatelstva efektivní dávku vyšší než 0,32 µSv, aktivity ostatních radionuklidů vypouštěných do vodotečí nesmí překročit dávku 0,006 µSv.

Údaje o výpustech do ovzduší a do vodotečí JE Temelín jsou uvedeny v tab.11b a 14b. V průběhu roku 2001 bylo zahájeno sledování aktivit plynných výpustí radioaktivních vzácných plynů, aerosolů, jódu, uhlíku (¹⁴C) a tritia do ovzduší v rozsahu definovaném schváleným programem monitorování výpustí. Hodnoty aktivit výpustí všech radionuklidů zaznamenané za rok 2001 byly relativně nízké z důvodu nízkého stupně efektivního vyhoření paliva v průběhu energetického spouštění prvního reaktorového bloku, a tím tedy i nízké aktivace primárního okruhu a souvisejících technologií. V průběhu roku 2001 probíhaly plánované testy v různých výkonových etapách energetického spouštění, které byly doprovázeny krátkodobými odstávkami k odstranění nalezených nedostatků. Z těchto důvodů docházelo k nerovnoměrnému zatížení paliva a tím i nerovnoměrné distribuci jednotlivých skupin radionuklidů ve vypouštěné vzdušině v průběhu celého roku. Aktivity transuranových radionuklidů jsou uvedeny v tabulce 13b.

Celková výpusť jednotlivých radionuklidů do ovzduší za r. 2001 vedla k čerpání méně než 0,1 % limitu roční hodnoty; aktivity tritia, vypouštěného z kontrolních nádrží vedly k čerpání 14 % limitní roční hodnoty.

2.1.3. Monitorování výpustí radionuklidů z ÚJV Řež

V r. 2001 byly pracovníky SÚRO opakovaně ve 3 odběrových dnech měřeny objemové aktivity radioaktivních vzácných plynů ve výpustech Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a z výsledků měření byly stanoveny průměrné hodnoty. Výsledky stanovení jsou uvedeny v tabulce 15. Dominantní je aktivita ⁴¹Ar, složení směsi je relativně stabilní. V těchto měřeních se nadále pokračuje.

2.2. Monitorování kontaminace složek životního prostředí v okolí JE

Monitorování složek životního prostředí v okolí JE Dukovany a Temelín provádějí příslušné LRKO elektráren a souběžně také RC SÚJB. Vybrané základní informace o obsahu radionuklidů v okolí obou JE jsou uvedeny v tab. 16 až tab. 18. V tabulce 16a a 16b jsou uvedeny odděleně objemové aktivity ³H v povrchových vodách, které jsou ovlivněny výpustmi do vodotečí z JE: v tab. 16a to byly odběry z vodní nádrže Dalešice a z odběrových míst pod ní, v tab. 16b - z odběrového místa Vltava Hladná a Vltava - Solenice. Obě tabulky obsahují výsledky z vodotečí a studní, které by mohly být ovlivněny průsaky a výpustmi ³H z JE. Výsledky měření plošné aktivity půdy v okolí Dukovan a Temelína jsou v tabulce 18. Časová řada monitorování aerosolů v ovzduší v okolí JE v Temelíně je na obr. 13. V areálu JE Temelín byla naměřena pouze jedna hodnota 4,1.10^-6 Bq/m³, ostatní ležely pod MDA. Okolí JE Dukovany byly všechny objemové aktivity ¹³⁷Cs v aerosolech pod MDA (přibližně 3 mBq/m³), proto je také neuvádíme. Rovněž plošné aktivity ¹³⁷Cs ve spadech v okolí obou JE ležely pod MDA (přibližně 0,6 Bq/m² pro měsíční interval odběru) a nejsou graficky prezentovány.

Objemové aktivity ¹³⁷Cs v konzumním mléce v okolí JE Dukovany byly během celého r. 2001 rovněž pod MDA (<40 mBq/l). Objemové aktivity ⁹⁰Sr v konzumním mléce z okolí EDU jsou na obr. 14a, ¹³⁷Cs v konzumním mléce z okolí ETE jsou na obr. 14b.

V tabulkách 17a a 17b jsou uvedeny výsledky nezávislého monitorování některých složek životního prostředí, prováděného SÚJB RC Brno a České Budějovice v okolí obou elektráren. Kromě plodin uváděných v tabulkách byly měřeny také některé druhy ovoce a zeleniny, ovšem v omezeném množství vzorků. Hodnoty hmotnostních aktivit se pohybují, stejně jako hodnoty zjišťované při teritoriálním monitorování, v setinách až desetinách Bq/kg.

Podle předpokladu, stejně jako v minulých letech, nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín a z ostatního území státu.

2.3. Monitorování zevního ozáření v okolí JE

Plošné monitorování dávkového ekvivalentu od zevního ozáření v okolí JE je prováděno v rámci lokálních sítí TLD provozovaných LRKO příslušné JE. Lokální síť TLD v okolí JE Temelín zahrnuje 34 měřících bodů, lokální síť v okolí JE Dukovany zahrnuje 37 měřících bodů.

Výsledky měření získané měřením LRKO v okolí JE Dukovany a JE Temelín jsou uvedeny v tabulkách 19 a 20. Tyto výsledky jsou uvedeny ve formě průměrného čtvrtletního příkonu fotonového dávkového ekvivalentu v jednotlivých monitorovacích bodech.

Nezávislé měření v okolí JE provádí SÚRO ve spolupráci s příslušnými RC. Měření bylo přitom uskutečněno ve 12 monitorovacích bodech v okolí JE Dukovany a v 9 bodech v okolí JE Temelín. Výsledky těchto měření jsou uvedeny v tabulkách 21 a 22.

Monitorovací body lokálních sítí TLD jsou umístěny v uvedených lokalitách ve volném prostranství ve výšce 1 m nad zemí s výjimkou monitorovacích bodů lokální sítě v okolí JE Dukovany (měření LRKO v Moravském Krumlově), které jsou umístěny ve výšce 3 m nad zemí.

V roce 2001 nebylo žádnou z lokálních sítí TLD zaznamenáno překročení vyšetřovacích úrovní. Chybějící údaje v tabulkách značí, že dozimetr byl z daného měřícího místa zcizen.

3. Přírodní radioaktivita

Kapitola o přírodní radioaktivitě je zařazena do zprávy o radiační situaci zejména jako informace pro porovnání míry ozáření obyvatelstva z umělých a přírodních radionuklidů.

Přírodní ozáření má na celkovém ozáření obyvatelstva zdaleka největší podíl, z toho nejvýznamnější část, více než polovinu, představuje ozáření od radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší budov. Průměrné roční efektivní dávky od jednotlivých typů přírodního ozáření se v České republice odhadují takto

• 0,01 mSv (vnitřní ozáření od kosmogenních radionuklidů ⁽¹⁾
• 0,30 mSv (celkové zevní ozáření kosmickým zářením vně a uvnitř budov),
• 0,08 mSv (zevní ozáření gama od terestrálních radionuklidů při pobytu venku 2000 hodin ročně),
• 0,42 mSv (zevní ozáření gama od terestrálních radionuklidů při pobytu uvnitř budov 7000 hodin ročně),
• 0,3 mSv (vnitřní ozáření z terestrálních radionuklidů bez inhalace radonu a jeho produktů přeměny ⁽¹⁾),
• 0,06 mSv (vnitřní ozáření v důsledku inhalace produktů přeměny radonu venku při pobytu 2000 hodin ročně)
• 2,5 mSv (vnitřní ozáření v důsledku inhalace produktů přeměny radonu v budovách při pobytu 7000 hodin ročně).

Průměrná efektivní dávka 2,5 mSv z inhalace produktů přeměny radonu v budovách odpovídá ekvivalentní objemové aktivitě radonu (EOAR) v bytech přibližně 60 Bq/m³ (zjištěné v České republice representativním průzkumem v devadesátých letech). Doporučená hodnota pro provedení zásahu ke snížení expozice je EOAR= 200 Bq/m³, ta odpovídá průměrné roční individuální efektivní dávce necelých 10 mSv při výše uvedeném pobytu osob v budovách 7000 hodin ročně. Odhaduje se, že tato hodnota je v České republice překročena přibližně v 60 000 rodinných domech. V některých lokalitách České republiky dosahuje hodnota EOAR ve vnitřním ovzduší budov extrémních hodnot v rozmezí 1000 až 10 000 Bq/m³, což odpovídá roční efektivní dávce 50- 500 mSv.

V následující části zprávy jsou pro informaci uvedeny dosavadní výsledky programu cíleného vyhledávání budov s vyšším obsahem radonu prováděného v rámci tzv. "radonového programu" České republiky. Výsledky jsou podrobněji publikovány v samostatné zprávě o plnění radonového programu České republiky.

V roce 2001 bylo nově změřeno 11 546 budov, z toho ve 2 150 z nich byla naměřena průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu vyšší než 200 Bq/m³. Od začátku programu do konce roku 2001 bylo dokončeno měření ve více než 125 000 budovách, z toho ve více než 24 000 budovách byly naměřeny hodnoty převyšující uvedenou zásahovou úroveň. Stav průzkumu je přehledně vidět z map na obr. 15 (podíl změřených budov v jednotlivých obcích České republiky v procentech) a na obr. 16 (geometrické průměry EOAR ve vnitřním ovzduší budov v obcích). Pro porovnání, jak souvisí zjištěné průměrné hodnoty ekvivalentní objemové aktivity radonu v bytech s geologickou prognózou, je na obr. 17 uvedena geologická prognózní mapa radonového rizika České republiky v měřítku 1: 500 000 zpracovaná Českým geologickým ústavem Praha (autoři: I.Barnet, J. Mikšová, J.Procházka, Atlas map České republiky GEOČR 500. Mapa radonového rizika. ČGÚ, Praha, 1998).

⁽¹⁾ United Nations. Sources and Effects of Ionizing Radiation. United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation, UNSCEAR 2000, Report to the General Assembly

Seznam zkratek použitých ve zprávě