Obsah

• SOUHRN
• ABSTRACT
• ÚVOD
• 1. MONITOROVÁNÍ PROVÁDĚNÉ RADIAČNÍ MONITOROVACÍ SÍTÍ
• 1.1. Kontaminace ovzduší
• 1.2. Kontaminace poživatin
• 1.3. Vnitřní kontaminace osob
• 1.4. Monitorování zevního ozáření
• 1.5. Efektivní dávka
• 2. MONITOROVÁNÍ VÝPUSTÍ A OKOLÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ
• 2.1. Monitorování výpustí radionuklidů z JE
• 2.2. Monitorování kontaminace složek životního prostředí v okolí JE
• 2.3. Monitorování zevního ozáření (JE)
• 3. PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA
• 3.1. Výsledky vyhledávacího průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu
• 3.2. Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech
• 3.3. Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané do veřejných vodovodů
• ZÁVĚR
• Seznam zkratek použitých ve zprávě

Kolektiv autorů
Ing. Radim Filgas
Ing. Ivana Fojtíková
Ing. Štěpánka Foltánová
Ing. Jiří Hůlka
Ing. Daniela Kroutilíková
Ing. Petr Kuča
Ing. Irena Malátová
Ing. Václav Michálek
RNDr. Petr Rulík
Ing. Jaroslav Vlček

Souhrn

Ve své první části Zpráva přináší výsledky získané celostátní radiační monitorovací sítí (RMS), která sleduje distribuce aktivit radionuklidů a dávek ionizujícího záření na území státu v prostoru a čase, zejména pro účely získání dlouhodobých časových trendů a včasného zjištění odchylek od nich. Pozornost je věnována umělým radionuklidům, z nichž se v měřitelných hodnotách vyskytují a RMS jsou sledovány:

• v ovduší ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ^239+240Pu, ⁸⁵Kr,
• v poživatinách ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ³H,
• v těle člověka ¹³⁷Cs.
• 
  

V roce 2000 nedošlo na území ČR k žádnému mimořádnému úniku radionuklidů do prostředí, rovněž nebylo na žádném z měřících míst zaznamenáno překročení stanovených vyšetřovacích úrovní. Variace dávkového příkonu v měřících místech sítě včasného zjištění jsou způsobovány fluktuacemi přírodního pozadí. Ve složkách životního prostředí i v lidech je stále ještě měřitelná velmi nízká aktivita ¹³⁷Cs, které se do prostředí dostalo po černobylské havárii a v důsledku zkoušek jaderných zbraní v atmosféře. Výsledky monitorování ovzduší na MMKO v Praze a stav sítě včasného zjištění jsou pravidelně zveřejňovány na domovské stránce SÚRO (http://www.suro.cz).

Do druhé části zprávy jsou zařazeny výsledky monitorování výpustí a okolí jaderných elektráren. Výpusti z JE Dukovany jsou i nadále velmi nízké. Ve výpustech do ovzduší činí méně než 0,25 % odvozených ročních úrovní, pro výpusti do vodotečí se pohybují okolo 2 % pro korozní a štěpné produkty a okolo 72 % pro tritium. Poslední uvedená hodnota je ovšem dána technologií jaderné elektrárny a během let se výrazně nemění. Nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderné elektrárny Dukovany a z ostatního území státu.

Do zprávy jsou rovněž zařazeny informace o stavu ozáření obyvatelstva z přírodní radioaktivity. Dominantní podíl na ozáření obyvatelstva má expozice osob dceřiným produktům radonu při pobytu v budovách. Ve zprávě jsou uvedeny výsledky vyhledávacího průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu a výsledky systematického měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a ve vodě dodávané do veřejných vodovodů.

Abstract

In the Report the reader will find a summary of the results obtained from systematic radioactivity monitoring in the Czech Republic.

The first part contains the results of environmental measurements carried out by the National Radiation Monitoring Network in compliance with the monitoring programme. The monitoring programme is aimed at measuring the radionuclide activity and ionising radiation dose rate distribution over the Czech Republic with a view to obtaining the long-time trends and detecting deviations from them at an early stage. No extraordinary radioactivity release into the environment occurred in 2000 in the Czech Republic. Variations in dose rate measurements were caused by fluctuations of the environmental background.

The second part gives an overview of the results of monitoring of effluents from Czech nuclear facilities and of radioactivity in their vicinity. As in the previous years the effluents from the Dukovany NPP are very low and no difference was found between the radionuclide contents of environmental samples from the Dukovany surroundings and from other parts of the country.

The third part of the Report provides an overview of the results of monitoring of natural radioactivity. Radon and its progeny in buildings are shown to contribute a dominant fraction to the radiation doses affecting the population.

Úvod

Ochrana obyvatelstva a životního prostředí před radioaktivními látkami a ionizujícím zářením (radiační ochrana) vychází z informací o stavu ozáření obyvatel z různých zdrojů; tento stav je i mírou pro účinnost ochrany. Předmětem zájmu je nejen ozáření z umělých zdrojů, umělých radionuklidů nebo elektricky generovaného záření, ale i ozáření z přírodních zdrojů, neboť není žádného rozdílu mezi biologickým působením záření z obou druhů zdrojů. Ozáření z některých zdrojů přírodních je nadto lidskou činností výrazně ovlivňováno.

Legislativní rámec pro systém radiační ochrany vytváří spolu s příslušnými prováděcími předpisy zákon číslo 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ze dne 24. ledna 1997, publikovaný v částce 5/1997 Sbírky zákonů, který mimo jiné vymezuje i úkoly státu v systému radiační ochrany. Tyto úkoly jsou odraženy v kompetencích a povinnostech Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a v úkolech stanovených pro činnost jeho odborné báze - Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO). Kromě oblasti legislativní, licenční, inspekční a sankční, jež je převážně náplní práce inspektorů Úřadu, musí infrastruktura systému radiační ochrany zajišťovaná státem dále:

• být schopna zjistit, změřit a zhodnotit kdykoli jakoukoli stávající, vzniklou či hrozící situaci vedoucí k ozáření lidí a adekvátně na takovou situaci reagovat,
• shromáždit přiměřené informace o stavu ozáření pracovníků a obyvatel na území státu,
• poskytnout zařízení a služby nezbytné pro radiační ochranu, které však nejsou v možnostech držitelů povolení a nejsou na nich zákonem požadovány tj. zejména prostředky pro zásahy, dozimetrii a monitorování životního prostředí a pro kalibrace a porovnávání přístrojů pro měření ionizujícího záření,
• zajistit vzdělání a informovanost v oboru radiační ochrany,
• zajistit přiměřený výzkum a rozvoj oboru.

Výše uvedené úkoly patří k základním statutárním úkolům SÚRO.

Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 2000 shrnuje vyhodnocené výsledky monitorování, které slouží jako podklad pro sledování a posuzování stavu ozáření obyvatelstva ze zdrojů ionizujícího záření v životním prostředí.

Ve své první části Zpráva přináší výsledky, získané celostátní radiační monitorovací sítí (RMS), která sleduje distribuce aktivit radionuklidů a dávek ionizujícího záření na území státu v prostoru a v čase, zejména pro účely získání dlouhodobých časových trendů a včasného zjištění odchylek od nich. Pozornost je věnována umělým radionuklidům, které se v měřitelných hodnotách v životním prostředí vyskytují a RMS jsou sledovány:

• v ovzduší ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ^239+240Pu, ⁸⁵Kr,
• v poživatinách ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ³H,
• v těle člověka ¹³⁷Cs.

Do druhé části zprávy jsou zařazeny výsledky monitorování výpustí a okolí jaderných elektráren.

Ve třetí části Zprávy je podána přehledná informace o největší složce celkového ozáření člověka, tj. o přírodních zdrojích, větší pozornost je věnována ozáření z radonu a jeho dceřiných produktů v souvislosti s bydlením. S problematikou tohoto ozáření, vykazujícího největší rozdíly a také nejvíce ovlivnitelného, se v praxi setkáváme nejvíce.

1. MONITOROVÁNÍ prováděné radiační monitorovací sítí

Radiační monitorovací síť ČR (RMS) pokračovala v činnosti podle schématu a metodik, popsaných ve Zprávách o výsledcích činnosti SÚJB, při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností v jaderných zařízeních z minulých let (1995 - 2000) a ve Zprávách o radiační situaci na území ČR z dřívějších let (1995 - 2000).

Činnost radiační monitorovací sítě je koordinována SÚJB, který ve spolupráci se SÚRO zajišťuje funkci jejího Ústředí (ÚRMS). SÚRO zabezpečuje pro činnost RMS dále zejména:

• metodické vedení složek RMS včetně vývoje a ověřování nových metod monitorování,
• zpracování monitorovacích plánů,
• sběr dat, ověřování jejich kvality včetně organizace porovnávacích měření a přípravu jejich hodnocení,
• provoz centrálních laboratoří RMS v oblasti SVZ, TLD sítí, mobilních a laboratorních skupin,
• speciální jinde nedostupná měření a analýzy,
• provoz centrální databáze ÚRMS,
• zpracování podkladů pro výroční Zprávy o radiační situaci na území ČR.

RMS pracuje ve dvou režimech tj. v normálním režimu, který je zaměřen na monitorování aktuální radiační situace, včetně následků předchozích událostí (spad ze zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, havárie jaderné elektrárny v Černobylu) na území ČR a na včasné zjištění radiační havárie a v tzv. havarijním režimu, zaměřeném na hodnocení následků takovéto havárie a získávání podkladů pro přijímání opatření na ochranu obyvatelstva. V normálním režimu provádí monitorování několik subsystémů, jejichž činnosti se účastní zejména SÚRO, regionální centra (RC) SÚJB, laboratoře radiační kontroly okolí (LRKO) jaderných elektráren (JE), pracoviště meteorologické služby a vybrané výzkumné ústavy. V roce 2000 byly v České republice v provozu:

• síť včasného zjištění (SVZ), sestávající ze 48 měřících míst, jejichž provoz zajišťují regionální centra SÚJB, SÚRO a ČHMÚ. Měření příkonu dávkového ekvivalentu (PDE) probíhá kontinuálně, měří se průměrné hodnoty za 10 minut. Získané hodnoty jsou předávány do ÚRMS a to z 10 bodů umístěných v měřících místech kontaminace ovzduší (MMKO) prostřednictvím zpráv SMS sítě mobilních telefonů GSM (jako záložní způsob předávání dat jsou používány modemy po vytáčených telefonních linkách), a z 38 měřících bodů prostřednictvím komunikační sítě ČHMÚ do ČHMÚ a dále prostřednictvím pevné datové linky do ÚRMS. Data jsou v ÚRMS centrálně vyhodnocována a v případě překročení signálních úrovní (vyšetřovací resp. zásahová úroveň) je automaticky (prostřednictvím GSM telefonů) informována vybraná skupina pracovníků ÚRMS. Pokračovaly práce na začlenění sítě dvanácti měřících bodů provozované Civilní ochranou ČR do SVZ. Měření příkonu dávkového ekvivalentu měřícími místy SVZ výše uvedeným způsobem nahradilo dříve provozovaná kontinuální měření příkonu dávkového ekvivalentu v MMKO teritoriální sítě měření. Kontinuální měření PDE v MMKO pokračuje jen v omezeném rozsahu (zpravidla jedenkrát týdně) pro zachování návaznosti měření a z důvodů metodických.
• teritoriální síť TLD, tvořená 184 měřícími místy rovnoměrně rozdělenými na území ČR osazenými termoluminiscenčními dozimetry (TLD), provozována SÚRO ve spolupráci s RC SÚJB. Asi dvě třetiny TL-dozimetrů jsou umístěny ve volném prostranství, zbývající jedna třetina je umístěna v budovách, aby v případě radiační havárie bylo možno získat odhady stínících faktorů budov a upřesnit hodnoty dávek pro ukryté obyvatelstvo.
• lokální sítě TLD sestávající z celkem 91 měřících míst v okolí jaderných elektráren, provozovány LRKO JE Dukovany (37 měřících míst), LRKO JE Temelín (34 měřících míst), RC SÚJB v Brně (12 měřících míst) a RC SÚJB v Č.Budějovicích (8 měřících míst).

Teritoriální síť i lokální sítě TLD pracují za normálních podmínek s tříměsíčním monitorovacím intervalem. V případě potřeby se intervaly měření a výměny dozimetrů v monitorovacích místech zkracují. Výsledky jsou zasílány do ÚRMS a zde ukládány do centrální databáze. LRKO JE Temelín provozuje kromě výše uvedených 34 měřících míst se čtvrtletním intervalem monitorování ještě několik dalších míst s půlročním intervalem monitorování.

• síť 11 stálých měřících míst Armády ČR provádí za normální radiační situace dvakrát denně jednorázové měření a výsledky pravidelně zasílá do ÚRMS. Za havarijní situace přechází na intenzivní režim podle požadavků ÚRMS. Na činnost stálých míst navazuje soustava pohotovostních míst, která se uvádějí do činnosti za havarijní situace na pokyn ÚRMS.
• teritoriální síť 11 měřících míst kontaminace ovzduší (MMKO) provozovaných RC SÚJB, LRKO JE a SÚRO. MMKO jaderných elektráren přitom uvádějí vždy zprůměrovaná data z více samostatných odběrových míst v okolí JE, a to JE Dukovany ze šesti a JE Temelín z osmi míst.
• síť 9 laboratoří (6 laboratoří při regionálních centrech SÚJB, 2 laboratoře radiační kontroly okolí jaderných elektráren a laboratoř SÚRO), vybavených pro gamaspektrometrické, případně radiochemické analýzy obsahu radionuklidů ve vzorcích z životního prostředí (aerosoly, spady, potraviny, pitná voda, krmiva apod.)
• V provozu je též teledozimetrický systém jaderné elektrárny Dukovany.

Monitorování obsahu radionuklidů v životním prostředí, v potravinovém řetězci a v biologických vzorcích prováděly laboratoře při regionálních centrech SÚJB, 2 laboratoře radiační kontroly okolí jaderných elektráren (LRKO) a SÚRO v Praze. Monitorování obsahu ¹³⁷Cs u vzorku populace bylo prováděno na celotělovém počítači SÚRO v Praze.

Počet a druh vzorků složek životního prostředí a biologických vzorků, které měla jednotlivá pracoviště RC SÚJB odebrat a stanovit v nich aktivitu radionuklidů, je obsažen v Programu monitorování, vyhlášeným předsedou SÚJB dne 27.4.1998 (tabulka 1). Monitorovací plán předepisuje intervaly odběrů a hlášení do centrální databáze ÚRMS.

Laboratoře radiační kontroly okolí JE mají vlastní monitorovací plán. RC SÚJB, v jejichž kraji se nachází jaderná elektrárna, mají kromě úkolů, vyplývajících z celostátního monitorovacího plánu, navíc též monitorovací plán, který se vztahuje k okolí JE. V případě radiační havárie nebo podezření na jakýkoliv únik radionuklidů do prostředí se intervaly odběrů i měření podle pokynů ÚRMS mění, rovněž intervaly předávání dat do ÚRMS se zkracují.

Základní metodou pro tato stanovení je polovodičová spektrometrie gama, kterou je možné zjistit přítomnost všech radionuklidů, emitujících záření gama. Pro zvýšení citlivosti a ke stanovení dalších radionuklidů se doplňuje radiochemickými metodami a spektrometrií alfa a měřením beta.

Stanovení všech dalších radionuklidů (tritia, stroncia a transuranů) provádějí laboratoře SÚRO. Radiochemickými stanoveními se zabývají též LRKO.

Objemové aktivity radionuklidů ve vzdušném aerosolu se stanovují ve vzorcích kontinuálně odebíraných velkoobjemovými odběrovými zařízeními s průtokem 40 až 900 m³/h na referenčních místech (MMKO), zpravidla v týdenních intervalech. V okolí jaderné elektrárny Dukovany provozuje LRKO Moravský Krumlov 6 odběrových míst a v okolí budované JE Temelín provozuje LRKO České Budějovice 8 odběrových míst. V Praze bylo vodběrové místo SÚRO.

Plošné aktivity radionuklidů ve spadech se stanovují ve vzorcích odebíraných obvykle v měsíčních, výjimečně ve čtvrtletních intervalech. Každá laboratorní skupina odebírá spad nejméně na jednom místě.

Obsah radionuklidů v poživatinách se stanovuje na základě monitorovacího plánu v závislosti na druhu poživatiny v intervalech měsíčních, čtvrtletních a ročních. Pro některé poživatiny se stanovuje rutinně i obsah ⁹⁰Sr radiochemickou metodou.

Vnitřní kontaminace osob se stanovuje prostřednictvím měření skupiny dobrovolníků na celotělovém počítači SÚRO v Praze a prostřednictvím měření vzorků moči získaných od osob z celého území státu, které provádějí SÚRO a laboratoře při RC SÚJB jedenkrát ročně.

Hodnocení dlouhodobých následků havárie černobylské JE spočívalo zejména ve sledování obsahu ¹³⁷Cs v ovzduší (aerosoly a spady), v poživatinách a v lidském těle u vybraných skupin populace. Hodnoty aktivit ¹³⁴Cs u složek životního prostředí již nejsou uváděny, protože se většinou nacházejí pod mezí detektovatelnosti. Poměr aktivit ¹³⁷Cs a ¹³⁴Cs byl k okamžiku havárie roven 2, ke konci roku 2000 je aktivita ¹³⁴Cs vůči aktivitě ¹³⁷Cs už nevýznamná.

Obsah ¹³⁷Cs byl v roce 2000, tak jako v předcházejících několika letech, u velmi mnoha vzorků pod mezí detekovatelnosti. Střední hodnoty a jejich toleranční intervaly byly proto odhadovány za předpokladu, že rozdělení hodnot v souborech dat je logaritmicko - normální. Při výskytu hodnot pod mezí detekovatelnosti se používaly speciální statistické metody využívající maximálně věrohodných odhadů pro cenzorovaná data. Hodnoty meze detekovatelnosti totiž kolísají, a to i v rámci časových řad měření jedné laboratoře. Jedná se o vliv délky měření, účinnosti použitého detektoru a velikosti vzorku (např. objem prosátého vzduchu při odběru aerosolů, plocha odběrového zařízení pro sběr spadu, různé původní objemy vody, mléka a pod. použité pro stanovení koncentrace daného radionuklidu).

Výsledky všech měření, prováděných jednotlivými složkami Radiační monitorovací sítě, jsou za normální situace zasílány do ÚRMS jedenkrát měsíčně (modemem, E-mailem nebo na disketě současně s písemným hlášením) vyjma aerosolů, jejichž výsledky měření se zasílají jednou týdně ve shodě s požadavkem na zajištění aktuálních dat pro RMS. ÚRMS zajišťuje ukládání dat do centrální databáze k jejich zpracování a prezentaci.

V mimořádných situacích jsou hlášení zasílána v časech stanovených ÚRMS, kromě výše uvedených i běžnými spojovými prostředky (telefon, fax, dálnopis).

1.1.Kontaminace ovzduší

Mapka, znázorňující umístění jednotlivých zařízení pro odběr atmosférického aerosolu spolu s uvedením geografických souřadnic jednotlivých lokalit a uvedením průtoku používaných odběrových zařízení, je na obr. 1. V r. 2000 nedošlo k závažným odchylkám v obsahu umělých radionuklidů v ovzduší. Objemové aktivity ¹³⁷Cs pocházely z vyšších vrstev atmosféry a z resuspenze původního spadu z půdního povrchu a činily většinou jednotky µBq/m³. Část aktivity ¹³⁷Cs v ovzduší pochází z globálního spadu, který je důsledkem dřívějších zkoušek jaderných zbraní v atmosféře. Kromě ¹³⁷Cs se v aerosolech vyskytuje ⁷Be, které je kosmogenního původu, a ²¹⁰Pb, které je produktem přeměny ²²²Rn. Tyto radionuklidy jsou v aerosolech a ve spadech rovněž stanovovány spektrometrií gama a sledování jejich objemových aktivit slouží k ověřování správnosti výsledků dané laboratoře. Příklady časových řad objemových aktivit ¹³⁷Cs v aerosolech odebraných z ovzduší na MMKO, která provozovala regionální centra SÚJB a SÚRO Praha, jsou na obr. 2. Neuvádí se časové řady z míst, kde byly objemové aktivity ¹³⁷Cs po většinu roku pod mezí detektovatelnosti. Na obr. 3 jsou uvedeny objemové aktivity ¹³¹I, naměřené MKO vČeských Budějovicích, kde je odběrové místo umístěno v areálu nemocnice a ¹³¹I se tam používá kékařským účelům. Z hlediska příspěvku k dávce obyvatelstvu jsou tyto aktivity v ovzduší zanedbatelné. Na obr. 4a je časový průběh měsíčních průměrů objemových aktivit v aerosolech na MMKO SÚRO v Praze od černobylské havárie, z něhož je patrný pokles objemové aktivity ¹³⁷Cs a variace obsahu ⁷Be a ²¹⁰Pb. Aktualizované průběhy lze najít na domovské stránce SÚRO. Na obr. 4b jsou průměrné objemové aktivity ⁷Be ve vzduchu s vyznačeným 95 % tolerančním intervalem celkem z 11 lokalit (všechna MMKO ) tak, jak kolísají během roku. Průměry v jednotlivých měsících byly vypočítány za předpokladu logaritmicko-normálního rozdělení měřených hodnot. Při korekci na radioaktivní přeměnu byl uvažován konstantní přísun aktivity po celou dobu jednoho odběru.

Na obr. 5a až 5e jsou měsíční plošné aktivity ¹³⁷Cs ve spadech; opět jsou uváděny jen pro ta místa, v nichž byla většina hodnot v roce nad mezí detektovatelnosti. Na obr. 6 je časový průběh plošné aktivity ¹³⁷Cs, ⁷Be a ²¹⁰Pb stanovené ve spadech, sbíraných na vodní hladinu na MMKO SÚRO v Praze, opět od černobylské havárie. Roční průměrné hodnoty a toleranční intervaly pro objemové aktivity v aerosolech a plošné aktivity ve spadech jsou uvedeny v tabulce 2. V aerosolech, odebraných v SÚRO Praha a v Hradci Králové, byly stanovovány též ⁹⁰Sr a ve vzorcích z MMKO SÚRO Praha také objemová aktivita ^239+240Pu , ²³⁸Pu a ⁹⁰Sr (viz tabulka 3).

Na MMKO SÚRO byla stanovována objemová aktivita ³H v dešťových srážkách, výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

Pokračuje se ve stanovování objemové aktivity ⁸⁵Kr, založeném na separaci kryptonu ze vzduchu kryogenní adsorpcí na ložích aktivního uhlí, radiometrickém stanovení ⁸⁵Kr scintilačním detektorem CaF₂(Eu) a následné analýze separovaného vzorku na plynovém chromatografu. Provoz odběrového a měřícího místa Ústavu dozimetrie záření ČAV převzalo v roce 1995 SÚRO Praha. Časový průběh objemových aktivit ⁸⁵Kr ve vzduchu měřený od r. 1986 do současné doby je na obr. 7. Aktivita ⁸⁵Kr v ovzduší pochází ze zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, ze závodů na přepracování paliva a v malé míře též z výpustí z jaderných elektráren. Jde o jeden z tzv. globálních radionuklidů, které přispívají k ozáření populace více méně rovnoměrně po celém světě. Ve výpustech z jaderných elektráren se nestanovuje rutinně, protože stanovení jeho objemové aktivity je značně obtížné. Podíl ⁸⁵Kr ve vypouštěné směsi vzácných plynů je relativně malý.

1.2.Kontaminace poživatin

Vzhledem k tomu, že měření nízkých hmotnostních či objemových aktivit v poživatinách polovodičovou spektrometrií gama je časově náročné, byly měřící doby a s tím související meze detektovatelnosti voleny podle závažnosti jednotlivých komodit z hlediska jejich spotřeby. Meze detektovatelnosti pro ¹³⁷Cs byly u konzumního mléka při použití koncentračních radiochemických metod zpravidla pod 0,1 Bq/l. Objemové, resp. hmotnostní aktivity v mléce jsou výsledkem měření mléka konzumního i sušeného, neboť podle monitorovacího plánu mají jednotlivé laboratoře pro odběr vzorků využít podle místních možností závody, vyrábějící sušené mléko.

V případě jatečního masa byly meze detektovatelnosti zpravidla méně než 2 Bq/kg a u zeleniny a ovoce byly většinou rovněž pod 2 Bq/kg. Závisely mj. na kapacitních možnostech měřících laboratoří.

Aby se zvýšila citlivost stanovení velmi nízkých hmotnostních aktivit v plodinách, vytváří se směsné vzorky z větších územních celků (okresů). Obecně byla uplatňována zásada měření menšího počtu vzorků s minimálně detektovatelnými aktivitami nižšími než jsou předpokládané aktivity ve vzorcích.

Roční průměrné hodnoty a toleranční intervaly hmotnostní popř. objemové aktivity ¹³⁷Cs v základních potravinách, v ovoci, vzelenině, v lesních plodech a v houbách v období 1996 - 2000 jsou uvedeny v tabulce 5a, v tabulce 5b jsou uvedeny hodnoty hmotnostních aktivit ¹³⁷Cs v obilninách a v bramborách, stanovované s vysokou citlivostí ve směsných vzorcích z hlavních pěstebních oblastí. Obě tabulky zahrnují pouze výsledky, získané stálými složkami monitorovací sítě. Sledování aktivit u lesních plodů a hub bylo zařazeno do monitorovacího plánu, i když je jejich průměrná roční spotřeba malá, a tedy i příspěvek k příjmu ¹³⁷Cs a k průměrnému úvazku efektivní dávky je malý, neboť hmotnostní aktivity cesia v poživatinách, pocházejících z přírodních ekosystémů, klesají pomaleji než v jiných vzorcích prostředí a stávají se proto opakovaně předmětem zájmu veřejnosti. Jedná se obvykle o houby, zvěřinu a lesní plody. Na obr. 8 jsou uvedeny časové průběhy ročních průměrných hmotnostních, resp. objemových aktivit ¹³⁷Cs v mléce a v hovězím a vepřovém mase tak, jak byly měřeny radiační monitorovací sítí od r. 1986 do r. 2000. Ve vybraných případech, převážně u konzumního mléka, bylo po radiochemické separaci stanovováno ⁹⁰Sr. Pravidelně byl sledován obsah ⁹⁰Sr v jednoměsíčních intervalech v konzumním mléce laboratořemi RC SÚJB Ostrava a SÚRO. Průměrné objemové aktivity ⁹⁰Sr v mléce z mlékáren Olomouc, Valašské Meziříčí, Kunín, a Bruntál jsou naobr. 9. V Praze sleduje SÚRO objemové aktivity ⁹⁰Sr v mléce z mlékárny Kyje (vzhledem k ukončení činnosti Trojské mlékárny), čímž bylo nahrazeno dlouhodobé sledování (od r. 1965) obsahu ⁹⁰Sr v mlékárně Radlice, která v r. 1995 ukončila činnost. Výsledky měření jsou uvedeny spolu s hmotnostními aktivitami ⁹⁰Sr v obilninách v tabulce 6.

Ve vodě byla podle monitorovacího plánu sledována aktivita ¹³⁷ Cs, ⁹⁰Sr a ³H zejména ve velkých zdrojích pitné vody (tabulka 7). V některých vodotečích (tabulka 8) byly sledovány aktivity ³H Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM v Praze. Objemové aktivity ³H jsou nízké a vyjma Dyje jsou ve všech vodotečích stejné. Mírné zvýšení objemové aktivity ³H v Dyji je způsobeno výpustmi z jaderné elektrárny Dukovany. Pro přehlednost jsou vtabulkách uvedeny hodnoty objemových aktivit od r. 1998 do r. 2000.

1.3.Vnitřní kontaminace osob

Na celotělovém počítači Státního ústavu radiační ochrany v Praze pokračovalo monitorování vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs u referenční skupiny celkem 30 osob (15 mužů, 15 žen), převážně obyvatel Prahy ve věku od 19 do 77 let. Vzhledem k velmi nízkému obsahu ¹³⁷Cs u populace se celotělové měření provádí již jen jednou ročně, při čemž k dosažení co nejnižší meze detektovatelnosti je používána dlouhá doba měření. Průměrná aktivita ¹³⁷Cs v těle jedné osoby byla odhadnuta na 18 Bq.

Stejně jako v předchozích letech byl proveden celostátní průzkum vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs prostřednictvím měření aktivity ¹³⁷Cs vyloučeného močí za 24 hodiny. Vzorky byly odebrány v květnu a červnu 2000 celkem od 39 žen a 35 mužů, kteří svými stravovacími návyky představují zhruba průměrnou populaci.

Průměrná hodnota aktivity ¹³⁷Cs, vyloučená močí za 24 h byla 0,25 Bq. Tato hodnota byla vypočtena z měření 74 vzorků. Tomu odpovídající přepočtený průměrný obsah (retence) aktivity ¹³⁷Cs v těle byl 41 Bq. Rozdíl oproti průměrné hodnotě 18 Bq retence ¹³⁷Cs, zjištěné pomocí celotělového měření, je zpúsoben omezeností souboru měřených osob na 30 a tím, že jejich stravovací návyky neodrážejí rozdělení zvyklostí v populaci ČR tak dobře, jako je tomu u souboru, v němž byla stanovena aktivita prostřednictvím měření močí.

Odhad úvazku efektivního dávkového ekvivalentu, založený na výsledcích celostátního průzkumu, je pro ¹³⁷Cs roven 1,3 µSv. V tabulce 9 jsou uvedeny výsledky od r. 1986 (od černobylské havárie).

Časový průběh retence ¹³⁷Cs u české populace, získaný měřením referenční skupiny a měřením obsahu ¹³⁷Cs v moči od roku 1986, je na obr. 10. Meziroční změny vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs jsou téměř nepozorovatelné, obdobně jako tomu bylo v delším časovém období po zkouškách jaderných zbraní v atmosféře. Pro názornost je uveden ještě časový vývoj kontaminace obyvatelstva ČR od r. 1965 až do současné doby (obr. 11). V grafu jsou použity stejné hodnoty jako v grafu na obr. 10, ale pro všechny roky je uveden jen roční průměr a na ose Y je použito logaritmické měřítko, vněmž jsou více zřejmé rozdíly vých hodnotách. Malé zvýšení průměrného obsahu ¹³⁷Cs u obyvatelstva mezi lety 1992 až 1997 by mohlo být způsobeno změnou složení stravy, pravděpodobně i zvýšením dovozu. Vysvětlení bude možné vším časovém odstupu vsýsledky okolních států.

V grafu na obr. 11 jsou pro léta 1955 až 1980 znázorněny též hodnoty průměrné retence ¹³⁷Cs u evropského obyvatelstva tak, jak je uvádí UNSCEAR ve svých zprávách; horní křivka byla získána zúdajů pro obyvatelstvo severských zemí, dolní křivka zúdajů pro obyvatele západní Evropy.

1.4. Monitorování zevního ozáření

Signální monitorování zajišťují měřicí body SVZ, pokrývající celé území státu. Rozložení měřicích bodů jednotlivých složek SVZ ukazuje obr. 12.

Měřicí body, vybavené dvojicí sond zajišťujících měření v rozsahu 10^-8 až 10⁰ Sv/hod, měří kontinuálně příkon fotonového dávkového ekvivalentu (průměrné hodnoty příkonu za 10 minut) a získané hodnoty předávají na centrální pracoviště ÚRMS v pravidelných intervalech (za normální situace a za mimořádné situace 1x za hodinu). Za havarijní situace se data z celé sítě předávají každých 30 minut. Režim práce SVZ (tj. režim normální situace, režim mimořádné situace, režim havarijní situace) je řízen jednak centrálně ÚRMS, jednak lokálně na jednotlivých stanicích programem na základě rozhodovacího schématu.

Některé výsledky měření v SVZ jsou pro ilustraci uvedeny na obr. 13a a obr. 13b. Je zde znázorněn celoroční průběh průměrných hodnot PDE ilustrující variace přírodního pozadí na stanici umístěné v běžných podmínkách. Přehled měsíčních průměrných hodnot PDE ve vybraných měřicích místech SVZ je uveden v tabulce 10. Hodnoty průměrů, jejich standardních odchylek, minimálních a maximálních hodnot jsou ovlivňovány zejména základní úrovní přírodního pozadí v dané lokalitě závisející na vlastnostech geologického podloží a dále pak jeho variacemi, souvisejícími s vlivy počasí, sněhové pokrývky atp.

Naměřené hodnoty v síti SVZ odpovídaly předpokládaným variacím přírodního pozadí a v r. 2000 nedošlo k překročení úrovní pro havarijní situaci. Úrovně pro mimořádnou situaci byly v předpokládaném rozsahu překračovány, ovšem tyto úrovně jsou záměrně stanoveny tak, aby k jejich překračování v průběhu roku docházelo (na jednotlivých stanicích cca 1- až 3-krát za čtvrtletí) z důvodů prověřování schopnosti obsluhy reagovat na mimořádnou resp. havarijní situaci.

Plošné monitorování dávkového ekvivalentu od zevního záření je zajištěno TLD sítěmi. Rozložení měřících míst s TL-dozimetry na území státu je znázorněno na mapce na obr. 15.

Výsledky měření získané teritoriálními TLD-sítěmi jsou prezentovány v tabulce 11 a na obr. 16. V tabulce 11 jsou pro jednotlivá čtvrtletí roku 2000 shrnuty hodnoty H_x zprůměrované přes měřící body TLD-sítě nacházející se na území spadajícím do působnosti příslušného RC a odpovídajícím bývalým krajům ČR. Detailnější výsledky jsou pro ilustraci uvedeny v obr. 16a a 16b , kde jsou znázorněny průměrné čtvrtletní hodnoty H_x v jednotlivých měřících bodech oblastí s jadernými elektrárnami. Následující tabulky jsou popisem obrázků a písmeno "b" u názvu lokality označuje, že měřící bod TLD sítě je umístěn uvnitř budovy. Výsledky měření teritoriální TLD-sítě za rok 2000 neobsahují hodnoty podstatně odlišné od hodnot naměřených v předchozích letech. V průběhu roku 2000 nebyly zaznamenány případy překročení vyšetřovacích úrovní. Již několikaletá měření teritoriální TLD-sítě potvrzují její schopnost zaznamenat případnou významnou odchylku od normálního stavu v dané lokalitě.

Výsledky měření externího ozáření získávané různými použitými metodami jsou vzájemně v dobrém souladu.

1.5. Efektivní dávka

Příspěvek záření vysílaného umělými radionuklidy deponovanými v půdě k hodnotě přírodního pozadí je 15 let po černobylské havárii velmi malý, nadále klesá a nelze jej ve fluktuacích přírodního pozadí běžnými způsoby měření odlišit. Výpočet roční efektivní dávky vychází z průzkumu kontaminace území, který byl proveden v červnu r. 1986 a mimo tyto vstupní údaje zahrnuje údaje o pobytu lidí uvnitř budov, zabudovávání radionuklidů do půdy atd. Časový integrál efektivní dávky do současné doby je 188 µSv. Odhad úvazku efektivní dávky z příjmu radionuklidů je založen na průzkumu vnitřní kontaminace obyvatelstva a 15 let po černobylské havárii činí 302 µSv. Celková efektivní dávka dosahuje tedy hodnoty 490 µSv, což je ve velmi dobré shodě s odhady provedenými těsně po havárii v roce 1986, které se pohybovaly v rozmezí 500 až 800 µSv.

2. MONITOROVÁNÍ VÝPUSTÍ A OKOLÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ

2.1. Monitorování výpustí radionuklidů z JE

Pro posouzení velikosti výpustí jsou v tabulce 12 uvedeny údaje o vyrobené energii v jaderné elektrárně Dukovany za r. 2000 spolu s limitními hodnotami pro vypouštění radioaktivních látek do atmosféry a do hydrosféry.

Dle limitní podmínky 2.4.2 normativní dokumentace A 04 "Limitní podmínky pro normální provoz JE Dukovany" nesmí aktivity radionuklidů vznikajících v JE Dukovany a vypouštěných do ovzduší během jednoho kalendářního roku způsobit u jednotlivce z obyvatelstva efektivní dávku E vyšší než E_max = 40 µSv.

Aktivita tritia vznikajícího v JE Dukovany a vypouštěných do vodotečí odpadním kanálem nesmí během jednoho kalendářního roku způsobit u jednotlivce z obyvatelstva efektivní dávku E vyšší než E_max = 1,75 µSv.

Údaje o výpustech do ovzduší jsou uvedeny v tabulce 13. Radioaktivní vzácné plyny jsou měřeny monitorem na principu polovodičové spektrometrie gama umožňujícím samostatné stanovení ¹³³Xe, ¹³⁵Xe, ⁴¹Ar, případně i dalších radioaktivních vzácných plynů. Vzhledem k tomu, že aktivity radioaktivních vzácných plynů mimo tři dříve jmenované jsou většinou pod mezí detektovatelnosti monitoru výpustí, je jejich celková roční vypuštěná aktivita dopočítávána na základě složení zjištěného VÚJE Jaslovské Bohunice (viz Zpráva o radiační situaci za rok 1989) a potvrzeného opakovanými měřeními SÚRO Praha.

V roce 2000 byly pracovníky SÚRO provedeny jednorázové odběry vzácných plynů v obou ventilačních komínech JE Dukovany. Při odběrech byly vzácné plyny vzorkovány do tlakových nádob a měřeny na místě přenosnou polovodičovou spektrometrií a poté i v laboratoři SÚRO ve stínění. V odebraných vzorcích (po jednom z každého ventilačního komína) byla po delším časovém odstupu stanovena i aktivita ⁸⁵Kr obdobnou metodou, jakou se stanovuje jeho objemová aktivita v ovzduší. Všechny výsledky měření v JE Dukovany jsou uvedeny v tabulce 14. Hodnoty z jednorázových odběrů nejsou v rozporu se selektivními měřeními, prováděnými monitory, umístěnými ve ventilačních komínech VK1 a VK2.

Plynná forma představující zhruba 90% vypouštěné aktivity radioizotopů jódu byla měřena pomocí sorpčních odběrů vyhodnocovaných polovodičovou spektrometrií gama. Vzhledem ke zpoždění měření se však stanovuje pouze ¹³¹I .

Aktivity radionuklidů ve výpustech do ovzduší se pohybovaly pro vzácné plyny okolo 0,065% ročního limitu výpustí, pro jód méně než 0.001%. Je však třeba mít na zřeteli, že jsou udávány pouze aktivity ¹³¹I, nikoliv dalších krátkodobých radioizotopů jódu.

Celková roční výpust ¹⁴C do ovzduší byla stanovena Wert Trnava na základě v měsíčních spojených vzorcích. Výpusti ³H do ovzduší se monitorují na základě odběru vodních par.

Stanovení vypouštěných aerosolů je založeno na velkoobjemových odběrech a na stanovování všech detektovatelných radionuklidů polovodičovou spektrometrií gama doplněnou o radiochemické stanovení radioizotopů stroncia. Objemové aktivity transuranových radionuklidů, které v aerosolových výpustech stanovovalo SÚRO radiochemickou separací a spektrometrií alfa, jsou spolu sřehledem všech stanovení provedených v JE Dukovany od r. 1992 uvedeny v tabulce 15.

Celková výpust do ovzduší JE Dukovany byla menší než 0,24 % z ročního limitu.

Údaje o výpustech do vodotečí jsou uvedeny v tabulce 16. Vedle stanovení ³H zahrnují výsledky údaje o aktivitách radionuklidů, zjištěných polovodičovou spektrometrií gama a radiochemickým stanovením ⁹⁰Sr . Plánovité vypouštění tritia představuje kolem 72% limitu a součet aktivit ostatních vypouštěných radionuklidů méně než 2 % z ročního limitu.

V tabulce 17 je uveden přehled celkových vypouštěných aktivit do ovzduší z JE Dukovany za posledních 12 let.

V r. 2000 byly pracovníky SÚRO opakovaně ve dnech 24.3., 8.6., 1.9., 14.11., 22.11. a19.12. měřeny objemové aktivity radioaktivních vzácných plynů ve výpustech Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a z výsledků měření byly stanoveny průměrné hodnoty. Výsledky stanovení jsou uvedeny v tabulce 18. Dominantní je aktivita ⁴¹Ar, složení směsi je relativně stabilní. V těchto měřeních se nadále pokračuje.

2.2. Monitorování kontaminace složek životního prostředí v okolí JE

V ČR je v provozu JE Dukovany a v JE Temelín probíhaly v průběhu 3. a 4. čtvrtletí zkoušky v rámci fyzikálního a energetického spouštění 1. hlavního bloku. Monitorování složek životního prostředí v okolí JE provádějí příslušné LRKO elektráren a souběžně také RC SÚJB.

Vybrané základní informace o obsahu radionuklidů v okolí obou JE jsou uvedeny v tab. 19 až tab. 22. V tab. 19 jsou uvedeny odděleně objemové aktivity ³H v povrchových vodách, které jsou ovlivněny výpustmi do vodotečí, tj. ve vodní nádrži Dalešice a pod ní, a výsledky z vodotečí a studní, které by mohly být ovlivněny průsaky a výpustmi ³H do ovzduší. Výsledky měření plošné aktivity půdy v okolí Dukovan jsou v tabulce 21. Časová řada monitorování aerosolů v ovzduší v okolí budované JE v Temelíně je na obr. 17. V okolí JE Dukovany byly všechny objemové aktivity ¹³⁷Cs v aerosolech pod mezí detektovatelnosti (přibližně 3 µBq/m³), proto je neuvádíme. Rovněž plošné aktivity ¹³⁷Cs ve spadech v okolí obou JE byly pod mezí detektovatelnosti (přibližně 0,6 Bq/m² pro měsíční interval odběru) a nejsou graficky prezentovány. Objemové aktivity ¹³⁷Cs v konzumním mléce v okolí JE Dukovany byly během celého r. 2000 pod mezí detekovatelnosti (<40 mBq/l). Objemové aktivity ⁹⁰Sr v konzumním mléce z okolí EDU jsou na obr. 18a, ¹³⁷Cs v konzumním mléce z okolí ETE jsou na obr. 18b.

V tabulkách 20a a 20b jsou uvedeny výsledky nezávislého monitorování některých složek životního prostředí, prováděného SÚJB RC Brno a České Budějovice v okolí obou elektráren.

Podle předpokladu, stejně jako v minulých letech, nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderné elektrárny Dukovany a z ostatního území státu.

Kromě plodin uváděných v tabulkách byly měřeny také některé druhy ovoce a zeleniny, ovšem v omezeném množství vzorků. Hodnoty hmotnostních aktivit se pohybují, stejně jako hodnoty zjišťované při teritoriálním monitorování, v setinách až desetinách Bq/kg.

2.3. Monitorování zevního ozáření (JE)

Plošné monitorování dávkového ekvivalentu od zevního ozáření v okolí JE je prováděno pomocí lokálních TLD-sítí, provozovaných LRKO příslušné JE. Lokální síť TLD v okolí JE Temelín zahrnuje 34 měřících bodů, lokální síť v okolí JE Dukovany 36 měřících bodů.

Nezávisle na TLD-sítích provozovaných LRKO provádělo SÚRO ve spolupráci s příslušnými RC kontrolu okolí JE. Měření probíhala ve 12 bodech v okolí JE Dukovany. V roce 2000 bylo navíc instalováno 8 nových měřících míst v okolí JE Temelín.

Na obr. 19a a 19bjsou uvedeny průměrné čtvrtletní hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu v jednotlivých měřících místech lokálních TLD-sítí. (JE Dukovany obr. 19a, JE Temelín obr. 19b). Seznam lokalit, v nichž jsou umístěny TL-dozimetry, je připojen k obrázkům. Na obr. 19c jsou uvedeny hodnoty z okolí JE Dukovany naměřené lokální TLD-sítí provozovanou RC Brno společně se SÚRO.

Průměrné roční hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu a jejich směrodatné odchylky naměřené lokálními sítěmi TLD v období 1992 - 2000 jsou uvedeny v tabulce 23.

Monitorovací body lokální sítě TLD v okolí JE Dukovany provozované LRKO jsou umístěny ve výšce 3m nad úrovní terénu na rozdíl od ostatních měřících bodů sítě TLD, které jsou umístěny ve výši 1m.

V roce 2000 nebylo žádnou z lokálních sítí zaznamenáno překročení vyšetřovacích úrovní.

3. Přírodní radioaktivita

Ozáření od přírodních radionuklidů má na celkovém ozáření obyvatelstva zdaleka největší podíl, z toho nejvýznamnější část představuje ozáření od radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší budov (v průměru tvoří téměř jednu polovinu celkové efektivní dávky jednotlivců z obyvatelstva). Průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu v bytech v České republice je na základě representativního průzkumu provedeného v roce 1990 odhadována na 60 Bq/m3, tato koncentrace odpovídá průměrné roční individuální efektivní dávce přibližně 2,5 mSv, pokud předpokládáme průměrnou dobu pobytu v budově 7000 hodin ročně. Doporučená hodnota pro provedení zásahu ke snížení expozice (200 Bq/m³) je stanovená vyhláškou č.184/1997 Sb a odpovídá průměrné roční individuální efektivní dávce přibližně 10 mSv za analogického předpokladu. Odhaduje se, že nad touto zásahovou úrovní je v České republice přibližně 60 000 rodinných domů. Při cíleném státním průzkumu obsahu radonu v budovách bylo dosud provedeno měření ve více než 117 000 budovách, z toho ve 21 000 budovách byly naměřeny hodnoty převyšující uvedenou zásahovou úroveň. Jedná se především o případy v oblastech prognózovaného vysokého radonového rizika podloží, postižené budovy se však vyskytují i mimo tyto oblasti. V některých lokalitách dosahuje obsah radonu v budovách extrémních hodnot v rozmezí 1000 až 10 000 Bq/m³, což odpovídá roční efektivní dávce 50-500 mSv.

Ve srovnání s ozářením od radonu a jeho produktů přeměny v budovách je podíl dalších složek přírodního ozáření obyvatelstva (zevní záření gama při pobytu v budovách a ve volném prostoru, vnitřní ozáření z ingesce vody a potravin atd. ) méně významný.

V další části jsou uvedeny výsledky měření získané v rámci programu vyhledávání budov s vyšším výskytem radonu, dále výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané do veřejných vodovodů.

3.1. Výsledky vyhledávacího průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu

Radonový program je formulován vládním usnesením č. 538 z 31.5.1999. Program je zaměřen na vyhledávání budov s vyšším obsahem radonu a provádění zásahů ke snížení stávajícího přírodního ozáření obyvatelstva, vč. otázky poskytování státního příspěvku na provádění protiradonových opatření v budovách i ve zdrojích vody. Koordinací tohoto programu byl od roku 2000 pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Program cíleného vyhledávání budov se zvýšeným obsahem radonu je organizován ve vzájemné spolupráci SÚJB, SÚRO a okresních úřadů. Měření radonu v budovách (v bytech rodinných a bytových domů a v dětských zařízeních) se provádí pomocí stopových detektorů a trvá 1 rok. Jsou používány zpravidla dva stopové detektory umístěné do těch obytných místností, kde se - z důvodu jejich dispozice vůči podloží - očekává nejvyšší koncentrace radonu. Pokud na základě výsledků tohoto měření nelze rozhodnout o průměrném obsahu radonu v budově, je majiteli budovy nabídnuto měření všech obytných místností s cílem získat co nejobjektivnější podklady pro rozhodnutí o případném poskytnutí státního příspěvku na protiradonová opatření. Měření je pro občany bezplatné.

Prioritním cílem průzkumu je vyhledat co nejdříve budovy s vysokým obsahem radonu. V obcích, kde se na základě prognózní mapy očekává vysoké radonové riziko z geologického podloží, je bezplatné měření nabízeno majitelům všech rodinných a bytových domů a dětským zařízením, v ostatních obcích se jedná o výběrový ověřovací průzkum přibližně v deseti procentech budov. Pravidla pro výběr budov k měření jsou stanovena metodikou SÚRO, pořadí průzkumu obcí v okrese i konkrétní výběr budov v obci podle metodiky je v kompetenci proškolených pracovníků okresních úřadů. Úkoly jsou mezi jednotlivé účastníky průzkumu rozděleny takto: SÚJB zajišťuje nákup detektorů (v laboratoři SÚJBCHO Kamenná), inspektoři RC SÚJB koordinují průzkum v regionech, SÚRO připravuje každoročně návrh celorepublikového plánu průzkumu (tj. návrh rozdělení počtu detektorů mezi okresy podle počtu budov na jednotlivých kategoriích radonového rizika v jednotlivých okresech), vede centrální databázi výsledků, rozesílání a evidenci detektorů, zpracování dat z dotazníků a hromadné zasílání výsledků měření okresním úřadům. Okresní úřady zajišťují rozmístění detektorů do budov (vč. vyplnění průvodních dotazníků), sběr detektorů po 1 roční expozici a individuální rozeslání výsledků majitelům budov.

Souhrnné výsledky dosavadního vyhledávacího průzkumu do roku 2000 a počty provedených protiradonových opatření jsou v následujících tabulkách tab. 23 a 25

Přehled relativního počtu změřených budov (proměřenost) v jednotlivých obcích a hodnot aritmetických průměrů ekvivalentní objemové aktivity radonu z dosud provedených měření v jednotlivých obcích je názorně vidět z map České republiky na obr. 20 a obr. 21.

Mapa (obr. 20) zobrazuje relativní počty změřených budov v jednotlivých obcích, mapa (obr. 21) geometrické průměry ekvivalentní objemové aktivity radonu (EOAR) z dosud provedených měření. (Upozornění: průměry EOAR nejsou representativní odhady skutečných průměrných hodnot v obcích, jedná se pravděpodobně o nadhodnocení skutečného průměru, neboť při průzkumu jsou úmyslně vybírány budovy s očekávaným vyšším obsahem radonu. Provedení opakovaného representativního průzkumu území státu se připravuje v letech 2002-2003)

Pro informaci a porovnání s výsledky měření uvnitř budov je na obr. 22 uvedena prognózní mapa radonového rizika České republiky v měřítku 1: 500 000 zpracovaná Českým geologickým ústavem Praha (autoři : I.Barnet, J. Mikšová, J.Procházka , Atlas map České republiky GEOČR 500. Mapa radonového rizika. ČGÚ, Praha, 1998).

V roce 1999 byl zahájen společný projekt ČGÚ-SÚRO, jehož cílem je zpracování detailnějších map radonového rizika pro potřeby průzkumu v bytech v měřítku 1: 50 000. Tyto mapy ke konci roku 2000 pokrývají území vyobrazené na obr. 23.

3.2. Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech

Kontrola obsahu přírodních radionuklidů je zajišťována výrobci a dovozci stavebních materiálů v rámci systematického měření a hodnocení požadovaného zákonem č.18/1997 Sb.. Základním sledovaným ukazatelem je hmotnostní aktivita radionuklidu²²⁶Ra. Pro materiály používané ve stavbách s pobytovým prostorem jsou stanoveny směrné hodnoty 80 a 120 Bq/kg a dále mezní hodnoty 150 a 200 Bq/kg, při jejichž překročení materiál nesmí být uveden do oběhu.

Souhrn výsledků měření obsahu ²²⁶Ra ve vzorcích stavebního materiálu vyrobeného nebo dovezeného v roce 2000 je uveden v tabulce 26. Celkem bylo odebráno a změřeno 1942 vzorků, z toho 198 v rámci dozoru. Překračování směrných hodnot bylo zjištěno u 52 vzorků od 28 výrobců nebo dovozců, překračování mezních hodnot u 10 vzorků od 9 výrobců nebo dovozců; jedná se především o stavební kámen a kamenivo.

V tabulce 27jsou zpracovány výsledky měření radioaktivity stavebních materiálů postupem doporučeným v rámci EU. Kritériem pro hodnocení je v tomto případě vážený součet hmotnostních aktivit radionuklidů ⁴⁰K, ²²⁶Ra a ²³²Th ve stavebním materiálu (index) I = a_K/3000 + a_Ra/300 + a_Th/200. U materiálů, které tvoří převážnou část stavby (např. beton, cihly), je navržena zprošťovací úroveň I = 0,5 a pro ostatní stavební materiály úroveň I = 2.

3.3. Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané do veřejných vodovodů.

Měření obsahu přírodních radionuklidů zajišťují dodavatelé vody do veřejných vodovodů v rámci systematického měření a hodnocení požadovaného zákonem č.18/1997 Sb. Sledovanými ukazateli jsou celková objemová aktivita alfa, celková objemová aktivita beta a objemová aktivita ²²²Rn. Směrné hodnoty jsou stanoveny na 0,2 Bq/l pro celkovou aktivitu alfa, na 0,5 Bq/l pro celkovou aktivitu beta a na 50 Bq/l pro objemovou aktivitu radonu. Mezní hodnota, při jejímž překročení voda nesmí být dodávána do veřejného vodovodu, je stanovena na základě objemové aktivity jednotlivých radionuklidů součtovým pravidlem.

Přehled výsledků měření vzorků vody odebraných v roce 2000 je uveden v tabulce 28. Překročení směrné hodnoty pro celkovou objemovou aktivitu alfa bylo zjištěno u 157 vodovodů, překročení směrné hodnoty pro celkovou objemovou aktivitu beta u 31 vodovodů a překročení směrné hodnoty pro obsah radonu u 343 vodovodů. Mezní hodnota byla překročena u 22 veřejných vodovodů; ve všech těchto případech byl důvodem překročení obsah ²²²Rn ve vodě přes 300 Bq/l.

Závěr

V roce 2000 nedošlo na území České republiky k žádnému mimořádnému úniku radionuklidů do prostředí, rovněž nebylo na žádném z měřících míst zaznamenáno překročení stanovených vyšetřovacích úrovní. Variace v měření dávkového příkonu jsou způsobovány fluktuacemi přírodního pozadí. Ve složkách životního prostředí i v lidech je stále ještě měřitelná velmi nízká aktivita ¹³⁷Cs, které se do prostředí dostalo po černobylské havárii. Stejně jako v delším časovém odstupu od zkoušek jaderných zbraní v atmosféře se jeho měrné aktivity téměř nemění. Odlišení ¹³⁷Cs pocházejícího z černobylské havárie od ¹³⁷Cs ze zkoušek jaderných zbraní, které bylo možné v prvých letech po havárii provést pomocí známého poměru aktivit ¹³⁷Cs a ¹³⁴Cs, uniklých z havarovaného černobylského reaktoru, je pro velmi nízké aktivity ¹³⁴Cs dnes již značně obtížné.

Výpusti z JE Dukovany jsou i nadále velmi nízké. Ve výpustech do ovzduší byl obsah radionuklidů pod 0,3 % odvozených ročních úrovní, ve výpustech do vodotečí se obsah korozních a štěpných produktů pohyboval pod 2 % a kolem 70 % pro tritium. Poslední uvedená hodnota je ovšem dána technologií jaderné elektrárny a během let se výrazně nemění.

Nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderné elektrárny Dukovany a z ostatního území státu, pouze objemová aktivita ³H v Dyji je mírně zvýšena proti jiným vodotečím.

Do zprávy jsou zařazeny informace o stavu ozáření obyvatelstva z nejvýznamnějšího zdroje - přírodní radioaktivity. Zcela dominantní podíl na ozáření obyvatelstva má přitom prokazatelně expozice osob dceřiným produktům radonu při pobytu v budovách. Monitoruje se obsah přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a v pitné vodě. Jsou uvedeny výsledky průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu.

SÚRO touto cestou děkuje všem měřícím laboratořím Radiační monitorovací sítě ČR za spolupráci a pravidelné poskytování informací o měření dávkových příkonů a obsahu radionuklidů ve složkách životního prostředí v souladu s monitorovacími plány a vyjadřuje přání, aby jednotlivé soubory výsledků byly autory publikovány v odborném tisku.

SÚRO dále děkuje okresním hygienickým stanicím, okresním stavebním úřadům a dalším institucím spolupracujícím v rámci radonového programu za pomoc při organizaci vyhledávání objektů se zvýšeným výskytem radonu pomocí stopových detektorů a Českému geologickému ústavu za účinnou spolupráci při vytváření map radonového rizika.

Seznam zkratek použitých ve zprávě