Souhrn

Ve své první části Zpráva přináší výsledky získané celostátní radiační monitorovací sítí (RMS), která sleduje distribuce aktivit radionuklidů a dávek ionizujícího záření na území státu v prostoru a čase zejména pro účely získání dlouhodobých časových trendů a včasného zjištění odchylek od nich. Pozornost je věnována umělým radionuklidům, z nichž se v měřitelných hodnotách vyskytují a RMS jsou sledovány:

• v ovzduší ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ^239+240Pu, ⁸⁵Kr,
• v poživatinách ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ³H,
• v těle člověka ¹³⁷Cs.

V roce 1998 nedošlo na území ČR k žádnému mimořádnému úniku radionuklidů do prostředí, rovněž nebylo na žádném z měřících míst zaznamenáno překročení stanovených vyšetřovacích úrovní. Na místech monitorování kontaminace ovzduší bylo začátkem června (23.týden) zaznamenáno zvýšení objemové aktivity ¹³⁷Cs ve vzdušném aerosolu asi o 1 řád, což bylo způsobeno roztavením velkého zářiče ¹³⁷Cs v Algeciras na jihu Španělska.Toto zvýšení objemové aktivity bylo z hlediska radiační ochrany zanedbatelné. Variace v měření dávkového příkonu v měřících místech sítě včasného zjištění jsou způsobovány fluktuacemi přírodního pozadí. Ve složkách životního prostředí i v lidech je stále ještě měřitelná velmi nízká aktivita ¹³⁷Cs, které se do prostředí dostalo po černobylské havárii a v důsledku zkoušek jaderných zbraní v atmosféře. Výsledky monitorování ovzduší na MMKO v Praze a stav sítě včasného zjištění jsou pravidelně zveřejňovány na domovské stránce SÚRO http://www.suro.cz.

Do druhé části zprávy jsou zařazeny výsledky monitorování výpustí a okolí jaderných elektráren. Výpusti z JE Dukovany jsou i nadále velmi nízké. Ve výpustech do ovzduší činí pod 1% odvozených ročních úrovní, pro výpusti do vodotečí se pohybují okolo 3% pro korozní a štěpné produkty a okolo 70 % pro tritium. Poslední uvedená hodnota je ovšem dána technologií jaderné elektrárny a během let se výrazně nemění. Nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderné elektrárny Dukovany a z ostatního území státu.

Do zprávy jsou zařazeny, stejně jako v minulém roce, informace o stavu ozáření obyvatelstva z nejvýznamnějšího zdroje - přírodní radioaktivity. Zcela dominantní podíl na ozáření obyvatelstva má přitom prokazatelně expozice osob dceřiným produktům radonu při pobytu v budovách. Ve zprávě jsou uvedeny výsledky vyhledávacího průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu a výsledky systematického měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a ve vodě dodávané do veřejných vodovodů.

Úvod

Ochrana obyvatelstva a životního prostředí před radioaktivními látkami a ionizujícím zářením (radiační ochrana) vychází z informací o stavu ozáření obyvatel z různých zdrojů; tento stav je i mírou pro účinnost ochrany. Předmětem zájmu je nejen ozáření z umělých zdrojů, umělých radionuklidů nebo elektricky generovaného záření, ale i ozáření z přírodních zdrojů, neboť není žádného rozdílu mezi biologickým působením záření z obou druhů zdrojů. Ozáření z některých zdrojů přírodních je nadto lidskou činností výrazně ovlivňováno.

Legislativní rámec pro systém radiační ochrany vytváří spolu s příslušnými prováděcími předpisy zákon číslo 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ze dne 24. ledna 1997, publikovaný v částce 5/1997 Sbírky zákonů, který mimo jiné vymezuje i úkoly státu v systému radiační ochrany. Tyto úkoly jsou odraženy v kompetencích a povinnostech Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a v úkolech stanovených pro činnost jeho odborné baze - Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO). Kromě oblasti legislativní, licenční, inspekční a sankční, jež je převážně náplní práce inspektorů Úřadu, musí infrastruktura systému radiační ochrany zajišťovaná státem dále:

• být schopna zjistit, změřit a zhodnotit kdykoli jakoukoli stávající, vzniklou či hrozící situaci vedoucí k ozáření lidí a adekvátně na takovou situaci reagovat,
• shromáždit přiměřené informace o stavu ozáření pracovníků a obyvatel na území státu,
• poskytnout zařízení a služby nezbytné pro radiační ochranu, které však nejsou v možnostech držitelů povolení a nejsou na nich zákonem požadovány tj. zejména prostředky pro zásahy, dozimetrii a monitorování životního prostředí a pro kalibrace a porovnávání přístrojů pro měření ionizujícího záření,
• zajistit vzdělání a informovanost v oboru radiační ochrany,
• zajistit přiměřený výzkum a rozvoj oboru.

Výše uvedené úkoly patří k hlavním statutárním úkolům SÚRO.

Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 1998 shrnuje vyhodnocené výsledky monitorování, které slouží jako podklad pro sledování a posuzování stavu ozáření obyvatelstva ze zdrojů ionizujícího záření v životním prostředí.

Ve své první části Zpráva přináší výsledky získané celostátní radiační monitorovací sítí (RMS), která sleduje distribuce aktivit radionuklidů a dávek ionizujícího záření na území státu v prostoru a čase zejména pro účely získání dlouhodobých časových trendů a včasného zjištění odchylek od nich. Pozornost je věnována umělým radionuklidům, z nichž se v měřitelných hodnotách vyskytují a RMS jsou sledovány:

• v ovzduší ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ^239+240Pu, ⁸⁵Kr,
• v poživatinách ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr, ³H,
• v těle člověka ¹³⁷Cs.

Do druhé části zprávy jsou zařazeny výsledky monitorování výpustí a okolí jaderných elektráren.

Ve třetí části Zprávy je podána přehledná informace o největší složce celkového ozáření člověka, tj. o přírodních zdrojích, větší pozornost je věnována ozáření z radonu a jeho dceřiných produktů v souvislosti s bydlením. S problematikou tohoto ozáření, vykazujícího největší rozdíly a také nejvíce ovlivnitelného, se v praxi setkáváme nejvíce.

1. Monitorování prováděné radiační monitorovací sítí

Radiační monitorovací síť ČR (RMS) pokračovala v činnosti podle schématu a metodik, popsaných ve Zprávách o výsledcích činnosti SÚJB při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností v jaderných zařízeních z minulých let (1995, 1996, 1997) a ve Zprávách o radiační situaci na území ČR z dřívějších let, zejména z roku 1995, 1996 a 1997.

Činnost radiační monitorovací sítě je koordinována SÚJB, který ve spolupráci se SÚRO zajišťuje funkci jejího Ústředí (ÚRMS). SÚRO zabezpečuje pro činnost RMS dále zejména:

• metodické vedení složek RMS včetně vývoje a ověřování nových metod monitorování,
• zpracování monitorovacích plánů,
• sběr dat, ověřování jejich kvality včetně organizace porovnávacích měření a přípravu jejich hodnocení,
• provoz centrálních laboratoří RMS v oblasti SVZ, TLD sítí, mobilních a laboratorních skupin,
• speciální jinde nedostupná měření a analýzy,
• provoz centrální databáze ÚRMS,
• zpracování podkladů pro výroční Zprávy o radiační situaci na území ČR.

RMS pracuje ve dvou režimech tj. v normálním režimu, který je zaměřen na monitorování aktuální radiační situace včetně následků předchozích událostí (spad ze zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, havárie jaderné elektrárny v Černobylu) na území ČR a na včasné zjištění radiační havárie a v tzv. havarijním režimu zaměřeném na hodnocení následků takovéto havárie a získávání podkladů pro přijímání opatření na ochranu obyvatelstva. V normálním režimu monitorování provádí několik subsystémů, na jejichž činnosti se účastní zejména SÚRO, regionální centra (RC) SÚJB, laboratoře radiační kontroly okolí (LRKO) jaderných elektráren (JE), pracoviště meteorologické služby a vybrané výzkumné ústavy. V roce 1998 byly v České republice v provozu:

• síť včasného zjištění (SVZ), která sestávající ze 48 měřících míst, jejichž provoz zajišťují regionální centra SÚJB, SÚRO a ČHMÚ. Měření příkonu dávkového ekvivalentu probíhá kontinuálně, měří se průměrné hodnoty za 10 minut. Získané hodnoty jsou předávány do ÚRMS a to z 10 bodů umístěných v měřících místech kontaminace ovzduší (MMKO) prostřednictvím modemů po vytáčených telefonních linkách a z 38 měřících bodů prostřednictvím komunikační sítě ČHMÚ do ČHMÚ a dále prostřednictvím pevné datové linky do ÚRMS. Data jsou v ÚRMS centrálně vyhodnocována a v případě překročení signálních úrovní pro mimořádnou resp. havarijní situaci je automaticky (prostřednictvím GSM telefonů) informována vybraná skupina pracovníků ÚRMS. Předpokládá se, že v podobném režimu začne v průběhu roku 1999 poskytovat data již funkční síť dvanácti měřících bodů provozovaná Civilní ochranou ČR. Měření příkonu dávkového ekvivalentu měřícími místy SVZ výše uvedeným způsobem nahradilo dříve provozovaná kontinuální měření příkonu dávkového ekvivalentu (PDE) v MMKO teritoriální sítě.měření Měření PDE v MMKO pokračuje jen v omezeném rozsahu (zpravidla jedenkrát týdně) pro zachování návaznosti měření a z důvodů metodických.
  
  
• teritoriální síť 206 měřících míst (TLD - síť) osazených termoluminiscenčními (TL) dozimetry, provozovaná RC SÚJB a SÚRO. Asi dvě třetiny TL dozimetrů jsou rozmístěny na volném prostranství, zbývající jedna třetina je umístěna v budovách, aby v případě radiační havárie bylo možno získat odhady stínících faktorů budov a upřesnit hodnoty dávek pro ukryté obyvatelstvo.
  
  
• lokální sítě, rovněž s TL - dozimetry (114 měřících bodů) provozované LRKO jaderných elektráren a RC SÚJB v Brně. Tyto sítě pracují za normálních podmínek s tříměsíčním monitorovacím intervalem, v případě potřeby se intervaly získávání a předávání dat zkracují. Výsledky jsou zasílány do ÚRMS a zde ukládány do centrální databáze.
  
  
• síť 11 stálých měřících míst Armády ČR provádí za normální radiační situace dvakrát denně jednorázové měření a výsledky pravidelně zasílá do ÚRMS. Za havarijní situace přechází na intenzivní režim podle požadavků ÚRMS. Na činnost stálých míst navazuje soustava pohotovostních míst, která se uvádějí do činnosti za havarijní situace na pokyn ÚRMS.
  
  
• teritoriální síť 11 měřících míst kontaminace ovzduší (MMKO) provozovaných RC SÚJB, LRKO JE a SÚRO. MMKO jaderných elektráren přitom uvádějí vždy zprůměrovaná data z více samostatných odběrových míst v okolí JE a to JE Dukovany ze šesti, JE Temelín z osmi míst.
  
  
• síť 9 laboratoří (6 laboratoří při regionálních centrech SÚJB, 2 laboratoře radiační kontroly okolí jaderných elektráren a laboratoře SÚRO) vybavených pro gamaspektrometrické případně radiochemické analýzy obsahu radionuklidů ve vzorcích z životního prostředí (aerosoly, spady, potraviny, pitná voda, krmiva apod.)
  
  
• V provozu je též teledozimetrický systém jaderné elektrárny Dukovany.
  
  

Monitorování obsahu radionuklidů v životním prostředí, v potravinovém řetězci a v biologických vzorcích prováděly laboratoře při regionálních centrech SÚJB, 2 laboratoře radiační kontroly okolí jaderných elektráren (LRKO) a SÚRO v Praze. Monitorování obsahu ¹³⁷Cs u vzorku populace bylo prováděno na celotělovém počítači SÚRO v Praze.

Počet a druh vzorků složek životního prostředí a biologických vzorků, které měla jednotlivá pracoviště RC SÚJB odebrat a stanovit v nich aktivitu radionuklidů, je obsažen v Programu monitorování, vyhlášeným předsedou SÚJB dne 27.4.1998 (tabulka 1). Monitorovací plán předepisuje intervaly odběrů a hlášení do centrální databáze ÚRMS. Počet vzorků poživatin, v nichž se stanovuje obsah radionuklidů, byl poněkud zredukován, rovněž tak byl snížen vzorků močí pro stanovení průměrné vnitřní kontaminace cesiem 137 u obyvatelstva ČR.

Laboratoře radiační kontroly okolí JE mají vlastní monitorovací plán. RC SÚJB, v jejichž kraji se nachází jaderná elektrárna, mají kromě úkolů, vyplývajících z celostátního monitorovacího plánu, navíc též monitorovací plán, který se vztahuje k okolí JE. V případě radiační havárie nebo podezření na jakýkoliv únik radionuklidů do prostředí se intervaly odběrů i měření podle pokynů ÚRMS mění, rovněž intervaly předávání dat do ÚRMS se zkracují.

Základní metodou pro tato stanovení je polovodičová spektrometrie gama, kterou je možné zjistit přítomnost všech radionuklidů, emitujících záření gama. Pro zvýšení citlivosti a ke stanovení dalších radionuklidů se doplňuje radiochemickými metodami a spektrometrií alfa a beta. Stanovení všech dalších radionuklidů (tritia, stroncia a transuranů) provádějí laboratoře SÚRO. S výjimkou stanovení transuranů se radiochemickými stanoveními zabývají též LRKO.

Objemové aktivity radionuklidů ve vzdušném aerosolu se stanovují ve vzorcích kontinuálně odebíraných velkoobjemovými odběrovými zařízeními s průtokem 60 až 900 m³/h na referenčních místech (MMKO), zpravidla v týdenních intervalech. V okolí jaderné elektrárny Dukovany provozuje LRKO Moravský Krumlov 6 odběrových míst a v okolí budované JE Temelín provozuje LRKO České Budějovice 8 odběrových míst. V Praze bylo v provozu odběrové místo SÚRO.

Plošné aktivity radionuklidů ve spadech se stanovují ve vzorcích odebíraných obvykle v měsíčních, výjimečně ve čtvrtletních intervalech. Každá laboratorní skupina odebírá spad nejméně na jednom místě..

Obsah radionuklidů v poživatinách se stanovuje na základě monitorovacího plánu v závislosti na druhu poživatiny v intervalech měsíčních, čtvrtletních a ročních. Pro některé poživatiny se stanovuje rutinně i obsah ⁹⁰Sr radiochemickou metodou.

Vnitřní kontaminace osob se stanovuje prostřednictvím měření skupiny dobrovolníků na celotělovém počítači SÚRO v Praze a prostřednictvím měření vzorků moči získaných od osob z celého území státu, které provádějí SÚRO a laboratoře při RC SÚJB jedenkrát ročně.

Hodnocení dlouhodobých následků havárie černobylské JE spočívalo zejména ve sledování obsahu ¹³⁷Cs v ovzduší (aerosoly a spady), v poživatinách a v lidském těle u vybraných skupin populace. Hodnoty aktivit ¹³⁴Cs u složek životního prostředí již nejsou uváděny, protože se většinou nacházejí pod mezí detekovatelnosti. Poměr aktivit ¹³⁷Cs a ¹³⁴Cs byl k okamžiku havárie roven 2, ke konci roku 1998 činila aktivita ¹³⁴Cs asi 0, 9 % aktivity ¹³⁷Cs.

Obsah ¹³⁷Cs byl v roce 1998, tak jako v předcházejících několika letech, u velmi mnoha vzorků pod mezí detekovatelnosti. Střední hodnoty a jejich toleranční intervaly byly proto odhadovány za předpokladu, že rozdělení hodnot v souborech dat je logaritmicko - normální. Při výskytu hodnot pod mezí detekovatelnosti se používaly speciální statistické metody využívající maximálně věrohodných odhadů pro cenzorovaná data. Hodnoty meze detekovatelnosti totiž kolísají, a to i v rámci časových řad měření jedné laboratoře. Jedná se o vliv délky měření, účinnosti použitého detektoru a velikosti vzorku (např. objem prosátého vzduch při odběru aerosolů, plocha odběrového zařízení pro sběr spadu, různé původní objemy vody, mléka a pod. použité pro koncentraci daného radionuklidu).

Výsledky všech měření prováděných jednotlivými složkami Radiační monitorovací sítě jsou za normální situace zasílány do ÚRMS jedenkrát měsíčně na disketě současně s písemným hlášením, ve zkušebním provozu je předávání dat prostřednictvím modemů. ÚRMS zajišťuje ukládání dat do centrální databáze k jejich zpracování a prezentaci.

V mimořádných situacích jsou hlášení zasílána v časech stanovených ÚRMS kromě výše uvedených i běžnými spojovými prostředky (telefon, fax, dálnopis).

1.1. Kontaminace ovzduší

Mapa s umístěním jednotlivých zařízení pro odběr atmosférického aerosolu spolu s uvedením geografických souřadnic jednotlivých lokalit a uvedením průtoku používaných odběrových zařízení je na obr. 1. V r. 1998 nedošlo k závažným odchylkám v obsahu umělých radionuklidů v ovzduší s výjimkou 23.týdne, kdy se zvýšila objemová aktivita ¹³⁷Cs ve vzdušném aerosolu ve všech odběrových stanicích o zhruba o jeden řád . Toto zvýšení, které se projevilo mnohem výrazněji zejména v jižní Evropě, bylo způsobeno roztavením velkého zářiče ¹³⁷Cs v metalurgickém závodě v Algeciras na jihu Španělska. Případ byl podrobně vyšetřován Španělským úřadem jaderné bezpečnosti. Kromě skutečnosti, že se zářič dostal do tavby se šrotem, nebyl jeho původ dosud vypátrán. Zvýšení objemové aktivity ¹³⁷Cs však bylo natolik nízké, že nezpůsobilo nikde ohrožení obyvatelstva. Zaznamenání objemových aktivit aerosolu řádově 10 mBq/m³ vypovídá o vysoké citlivosti monitorovací sítě. Mimo uvedený týden objemové aktivity ¹³⁷Cs pocházely z vyšších vrstev atmosféry a z resuspenze původního spadu z půdního povrchu a činily většinou jednotky, výjimečně kolem 10 mBq/m³. Část aktivity ¹³⁷Cs v ovzduší pochází z globálního spadu, který je důsledkem dřívějších zkoušek jaderných zbraní v atmosféře. Kromě ¹³⁷Cs se v aerosolech vyskytuje ⁷Be, které je kosmogenního původu a ²¹⁰Pb, které je produktem přeměny ²²²Rn. Tyto radionuklidy jsou v aerosolech a ve spadech též stanovovány spektrometrií gama a sledování jejich objemových aktivit slouží k ověřování správnosti výsledků dané laboratoře. Příklady časových řad objemových aktivit ¹³⁷Cs v aerosolech odebraných z ovzduší na MMKO, která provozovaly regionální centra SÚJB a SÚRO Praha jsou na obr. 2a až 2e. Neuvádí se časové řady z míst, kde byly objemové aktivity ¹³⁷Cs po celý rok pod mezí detekovatelnosti. Na obr. 2f jsou uvedeny objemové aktivity ¹³¹I, neměřené MMKO v Českých Budějovicích, kde je odběrové místo umístěno v areálu nemocnice a ¹³¹I se tam používá k lékařským účelům. Z hlediska dávky obyvatelstvu jsou tyto aktivity v ovzduší zanedbatelné. Na obr. 3a je časový průběh měsíčních průměrů objemových aktivit v aerosolech na MMKO SÚRO v Praze od černobylské havárie, z něhož je patrný pokles objemové aktivity ¹³⁷Cs a variace obsahu ⁷Be a ²¹⁰Pb. Je zde zřejmý malý nárůst objemové aktivity ¹³⁷Cs v měsíci květnu, způsobený výše popsaným únikem aktivity. Aktualizované průběhy lze najít na domovské stránce SÚRO http://www.suro.cz. Na obr. 3b jsou průměrné objemové aktivity ⁷Be ve vzduchu celkem z 20 lokalit (všechna MMKO a jednotlivá místa v okolí JE Dukovany a Temelín) tak, jak kolísají během roku. Průměry v jednotlivých měsících byly vypočítány za předpokladu logaritmicko - normálního rozdělení měřených hodnot. Při korekci na radioaktivní přeměnu byl uvažován konstantní přísun aktivity po celou dobu jednoho odběru.

Na obr. 4a až 4e jsou měsíční plošné aktivity ¹³⁷Cs ve spadech, opět jsou uváděny jen pro ta místa, v nichž byly více než 3 hodnoty ročně nad mezí detekovatelnosti. Na obr. 5a je časový průběh plošné aktivity ¹³⁷Cs, ⁷Be a ²¹⁰Pb stanovený ve spadech, sbíraných na vodní hladinu na MMKO SÚRO v Praze, opět od černobylské havárie. Na obr. 5b jsou průměrné hodnoty pro plošnou aktivitu ⁷Be. Průměry z 24 lokalit pro jednotlivé měsíce byly opět vypočteny za předpokladu logaritmicko - normálního rozdělení měřených hodnot. Roční průměrné hodnoty a toleranční intervaly jsou pro objemové aktivity v aerosolech a plošné aktivity ve spadech uvedeny v tabulce 2. V aerosolech, odebraných v SÚRO Praha a v Hradci Králové, byly stanovovány též radioizotopy plutonia ^239+240Pu, ²³⁸Pu a aktivita ⁹⁰Sr (tabulka 3).

Na MMKO SÚRO byla stanovována objemová aktivita ³H v dešťových srážkách, výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

Pokračuje se ve stanovování objemové aktivity ⁸⁵Kr, založeném na separaci kryptonu ze vzduchu kryogenní adsorpcí na ložích aktivního uhlí, radiometrickém stanovení ⁸⁵Kr scintilačním detektorem CaF₂(Eu) a následné analýze separovaného vzorku na plynovém chromatografu. Provoz odběrového a měřícího místa Ústavu dozimetrie záření ČAV převzalo v roce 1995 SÚRO Praha. Časový průběh objemových aktivit ⁸⁵Kr ve vzduchu měřený od r. 1986 do současné doby je na obr. 6. Aktivita ⁸⁵Kr v ovzduší pochází ze zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, ze závodů na přepracování paliva a v malé míře též z výpustí z jaderných elektráren. Jde o jeden z tzv. globálních radionuklidů, které přispívají k ozáření populace více méně rovnoměrně po celém světě. Ve výpustech z jaderných elektráren se nestanovuje rutinně, protože stanovení jeho objemové aktivity je značně obtížné. Podíl ⁸⁵Kr ve vypouštěné směsi vzácných plynů je relativně malý.

1.2. Kontaminace poživatin

Vzhledem k tomu, že měření nízkých hmotnostních či objemových aktivit v poživatinách polovodičovou spektrometrií gama je časově náročné, byly měřící doby a s tím související meze detekovatelnosti voleny podle závažnosti jednotlivých komodit z hlediska jejich spotřeby. Meze detekovatelnosti pro ¹³⁷Cs byly u konzumního mléka při použití koncentračních radiochemických metod zpravidla pod 0, 1 Bq/l. Objemové, resp. hmotnostní aktivity v mléce jsou výsledkem měření mléka konzumního i sušeného, neboť podle monitorovacího plánu mají jednotlivé laboratoře pro odběr vzorků využít podle místních možností závody, vyrábějící sušené mléko.

V případě jatečního masa byly meze detekovatelnosti zpravidla méně než 2 Bq/kg a u zeleniny a ovoce byly většinou rovněž pod 2 Bq/kg. Závisely mj. na kapacitních možnostech měřících laboratoří.

Aby se zvýšila citlivost stanovení velmi nízkých hmotnostních aktivit v plodinách, vytváří se směsné vzorky z větších územních celků (okresů). Obecně byla uplatňována zásada měření menšího počtu vzorků s minimálně detekovatelnými aktivitami nižšími než jsou předpokládané aktivity ve vzorcích.

Pozornost byla i nadále věnována dětské mléčné výživě (DMV), vyráběné ve Východočeském a v Severomoravském kraji. Všechny vzorky jsou měřeny laboratoří při RC SÚJB v Hradci Králové.

Roční průměrné hodnoty a toleranční intervaly hmotnostní popř. objemové aktivity v základních potravinách, v ovoci, v zelenině, v lesních plodech a v houbách jsou uvedeny v tabulce 5a, pro maso a mléko jsou v tabulce 5b uvedeny ještě objemové aktivity zjištěné v jednotlivých čtvrtletích roku 1998. Obě tabulky zahrnují pouze výsledky, získané stálými složkami monitorovací sítě. Sledování aktivit u lesních plodů a hub bylo zařazeno do monitorovacího plánu, i když je jejich průměrná roční spotřeba malá, a tedy i příspěvek k příjmu ¹³⁷Cs a k úvazku efektivního dávkového ekvivalentu je malý. Hmotnostní aktivity cesia v poživatinách, pocházejících z přírodních ekosystémů, klesají pomaleji než v jiných vzorcích prostředí a stávají se proto opakovaně předmětem zájmu veřejnosti. Jedná se obvykle o houby, zvěřinu a lesní plody. Na obr. 7a až 7c jsou uvedeny čtvrtletní průměrné objemové aktivity ¹³⁷Cs spolu s tolerančními intervaly pro mléko, hovězí a vepřové maso a na obr. 8 jsou uvedeny časové průběhy ročních průměrných hmotnostních, resp. objemových aktivit ¹³⁷Cs v mléce a v hovězím a vepřovém mase tak, jak byly měřeny radiační monitorovací sítí od r. 1986 do r. 1998. Ve vybraných případech, převážně u konzumního mléka, bylo po radiochemické separaci stanovováno ⁹⁰Sr. Pravidelně byl sledován obsah ⁹⁰Sr v jednoměsíčních intervalech v konzumním mléce laboratořemi RC SÚJB Ostrava a SÚRO. Průměrné objemové aktivity ⁹⁰Sr v mléce z mlékáren Opava, Valašské Meziříčí, Nový Jičín a Bruntál jsou na obr. 9. V Praze sleduje SÚRO objemové aktivity ⁹⁰Sr v mléce z Trojské mlékárny, čímž bylo nahrazeno dlouhodobé sledování (od r. 1965) obsahu ⁹⁰Sr v mlékárně Radlice, která v r. 1995 ukončila činnost. Výsledky měření jsou uvedeny spolu s hmotnostními aktivitami ⁹⁰Sr v obilninách v tabulce 6.

Ve vodě byla podle monitorovacího plánu sledována aktivita ¹³⁷Cs, ⁹⁰Sr a ³H zejména ve velkých zdrojích pitné vody (tabulka 7). V některých vodotečích (tabulka 8) byly sledovány aktivity ³H Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM v Praze. Objemové aktivity ³H jsou nízké a vyjma Dyje jsou ve všech vodotečích stejné. Mírné zvýšení objemové aktivity ³H v Dyji je způsobeno výpustmi z jaderné elektrárny Dukovany. Pro přehlednost jsou v obou tabulkách uvedeny hodnoty objemových aktivit od r. 1992 do r. 1998.

1.3. Vnitřní kontaminace osob

Na celotělovém počítači Státního ústavu radiační ochrany v Praze pokračovalo monitorování vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs u referenční skupiny celkem 31 osob (16 mužů, 15 žen), převážně obyvatel Prahy ve věku od 24 do 75 let. Vzhledem k velmi nízkému obsahu ¹³⁷Cs u populace se celotělové měření provádí již jen jednou ročně, při čemž k dosažení co nejnižší meze detekovatelnosti je používána dlouhá doba měření. Průměrná aktivita ¹³⁷Cs v těle jedné osoby byla odhadnuta na 34 Bq.

Stejně jako v předchozích letech byl proveden celostátní průzkum vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs prostřednictvím měření aktivity ¹³⁷Cs vyloučeného močí za 24 hodiny. Vzorky byly odebrány v květnu a červnu 1998 celkem od 48 žen a 37 mužů, kteří svými stravovacími návyky představují zhruba průměrnou populaci

Průměrná hodnota aktivity ¹³⁷Cs, vyloučená močí za 24 h byla 0, 4 Bq. Tato hodnota byla vypočtena z měření 85 vzorků. Tomu odpovídající přepočtený průměrný obsah (retence) aktivity ¹³⁷Cs v těle byla 64 Bq.

Odhad úvazku efektivního dávkového ekvivalentu, založený na výsledcích celostátního průzkumu, je pro ¹³⁷Cs roven 1, 9 mSv, pro ¹³⁴Cs byl úvazek efektivního dávkového ekvivalentu menší než 0, 1 mSv a nadále již není uváděn.

Časový průběh retence ¹³⁷Cs u české populace od roku 1986, tj. od černobylské havárie, je na obr. 10. Pro retenci ¹³⁷Cs, vypočtenou z ¹³⁷Cs vyloučeného močí v r. 1987, je použito jiné značky, protože průzkum zahrnoval pouze čtyři kraje. Meziroční změny vnitřní kontaminace ¹³⁷Cs jsou téměř nepozorovatelné, obdobně jako tomu bylo v delším časovém období po zkouškách jaderných zbraní v atmosféře. Pro názornost je uveden ještě časový vývoj kontaminace obyvatelstva ČR od r. 1965 až do současné doby (obr. 11). V grafu jsou použity stejné hodnoty jako v grafu na obr. 10, ale pro všechny roky je uveden jen roční průměr a na ose Y je použito logaritmické měřítko, v němž jsou více zřejmé rozdíly v malých hodnotách. Malé zvýšení průměrného obsahu ¹³⁷ Cs u obyvatelstva mezi lety 1992 by mohlo být způsobeno změnou složení stravy, pravděpodobně i zvýšením dovozu. Vysvětlení bude možné v delším časovém odstupu v kontextu s výsledky okolních států.

1.4. Monitorování zevního ozáření

Signální monitorování zajišťují měřicí body SVZ, pokrývající celé území státu. Rozložení měřicích bodů jednotlivých složek SVZ ukazuje obr. 12.

Měřicí body, vybavené dvojicí sond zajišťujících měření v rozsahu 10^-8 až 10⁰ Sv/hod, měří kontinuálně příkon fotonového dávkového ekvivalentu (průměrné hodnoty příkonu za 10 minut) a získané hodnoty předávají na centrální pracoviště ÚRMS v pravidelných intervalech (stanice provozované ČHMÚ 1x za hodinu, stanice provozované RC SÚJB/SÚRO za normální situace 1x za den, za mimořádné situace 1x za hodinu). Za havarijní situace se data z celé sítě předávají každých 30 minut. Režim práce SVZ (tj. režim normální situace, režim mimořádné situace, režim havarijní situace) je řízen jednak centrálně ÚRMS, jednak lokálně na jednotlivých stanicích programem na základě rozhodovacího schématu.

Některé výsledky měření v SVZ jsou pro ilustraci uvedeny na obr. 13a a 13b. Je zde znázorněn celoroční průběh průměrných hodnot PDE ilustrujíc í variace přírodního pozadí jednak na stanici umístěné v běžných podmínkách (tj. nížina), kde variace PDE během ročních období jsou nevelké a umožňují stanovení úrovně měřené hodnoty pro přechod na režim mimořádné situace jednotně pro celý rok, jednak na stanici "horské", tj. umístěné ve větší nadmořské výšce s drsnějším klimatem, kdy fluktuace přírodního pozadí jsou v průběhu roku významné a vyžadují stanovení úrovně měřené hodnoty pro přechod na režim mimořádné situace různě v průběhu roku s přihlédnutím k místním podmínkám. Přehled měsíčních průměrných hodnot PDE ve vybraných měřicích místech SVZ je uveden v tabulce 9. Hodnoty průměrů, jejich standardních odchylek, minimálních a maximálních hodnot jsou ovlivňovány zejména základní úrovní přírodního pozadí v dané lokalitě závisející na vlastnostech geologického podloží a dále pak jeho variacemi souvisejícími s vlivy počasí, sněhové pokrývky atp.

Naměřené hodnoty v síti SVZ odpovídaly předpokládaným variacím přírodního pozadí a v r. 1998 nedošlo k překročení úrovní pro havarijní situaci. Úrovně pro mimořádnou situaci byly v předpokládaném rozsahu překračovány, ovšem tyto úrovně jsou záměrně stanoveny tak, aby k jejich překračování v průběhu roku docházelo (na jednotlivých stanicích cca 1- až 3-krát za čtvrtletí) z důvodů prověřování schopnosti obsluhy reagovat na mimořádnou resp. havarijní situaci.

Na obr. 14 jsou prezentovány hodnoty příkonu tkáňové kermy (měsíční průměry) měřené stálými měřícími místy AČR.

Měření prováděná sítí MMKO jsou ilustrována na obr. 15 a v tabulce 10, kde jsou uvedeny výsledky měření vybraných pracovišť, která kromě měření v síti SVY prováděla i kontinuální měření PDE přesnými přístroji.

Naměřené hodnoty v síti MMKO odpovídaly předpokládaným variacím přírodního pozadí.

Hodnoty získané oběma způsoby měření, tj. jak měřením SVZ, tak měřením PDE přesnými přístroji v síti MMKO, jsou v dobrém souladu.

Plošné monitorování dávkového ekvivalentu od zevního záření je zajištěno TLD sítěmi. Rozložení měřících míst s TL-dozimetry na území státu je znázorněno na mapce na obr. 16.

Výsledky měření získané teritoriálními TLD-sítěmi jsou prezentovány v tabulce 11 a na obr. 17. V tabulce 11 jsou pro jednotlivá čtvrtletí roku 1998 shrnuty hodnoty H_x zprůměrované přes měřící body TLD-sítě nacházející se na území spadajícím do působnosti příslušného RC a odpovídajícím bývalým krajům ČR. Detailnější výsledky jsou pro ilustraci uvedeny v obr. 17a a 17b, kde jsou znázorněny průměrné čtvrtletní hodnoty H_x v jednotlivých měřících bodech oblastí s jadernými elektrárnami. Následující tabulky jsou popisem obrázků a písmeno "b" u názvu lokality označuje, že měřící bod TLD sítě je umístěn uvnitř budovy. Výsledky měření teritoriální TLD-sítě za rok 1998 neobsahují hodnoty podstatně odlišné od hodnot naměřených v předchozích letech. V průběhu roku 1998 nebyly zaznamenány případy překročení vyšetřovacích úrovní. Již několikaletá měření teritoriální TLD-sítě potvrzují její schopnost zaznamenat případnou významnou odchylku od normálního stavu v dané lokalitě.

Výsledky měření externího ozáření získávané různými použitými metodami jsou vzájemně v dobrém souladu.

1.5. Dávkový ekvivalent a úvazek efektivního dávkového ekvivalentu

Příspěvek záření vysílaného umělými radionuklidy deponovanými v půdě k hodnotě přírodního pozadí je 13 let po černobylské havárii velmi malý, nadále klesá a nelze jej ve fluktuacích přírodního pozadí běžnými způsoby měření odlišit. Výpočet ročního dávkového ekvivalentu vychází z průzkumu kontaminace území, který byl proveden v červnu r. 1986 a mimo tyto vstupní údaje zahrnuje údaje o pobytu lidí uvnitř budov, zabudovávání radionuklidů do půdy atd. Časový integrál dávkového ekvivalentu do současné doby je 184 mSv. Odhad úvazku efektivního dávkového ekvivalentu z příjmu radionuklidů je založen na průzkumu vnitřní kontaminace obyvatelstva a 13 let po černobylské havárii činí 300 mSv. Celkový efektivní dávkový ekvivalent dosahuje tedy hodnoty 484 mSv, což je ve velmi dobré shodě s odhady provedenými těsně po havárii v roce 1986, které se pohybovaly v rozmezí 500 až 800 mSv.

2. Monitorování výpustí a okolí jaderných zařízení

2.1. Výpustě radionuklidů z JE

Pro posouzení velikosti výpustí jsou v tabulce 12 uvedeny údaje o vyrobené energii v jaderné elektrárně Dukovany za r. 1998 spolu s limitními hodnotami pro vypouštění radioaktivních látek do atmosféry a do hydrosféry.

Údaje o výpustech do ovzduší jsou uvedeny v tabulce 13.

Radioaktivní vzácné plyny jsou měřeny monitorem na principu polovodičové spektrometrie gama umožňujícím samostatné stanovení ¹³³Xe, ¹³⁵Xe, ⁴¹Ar, případně i dalších radioaktivních vzácných plynů. Vzhledem k tomu, že aktivity radioaktivních vzácných plynů mimo tři dříve jmenované jsou většinou pod mezí detekovatelnosti monitoru výpustí, je jejich celková roční vypuštěná aktivita dopočítávána na základě složení zjištěného VÚJE Jaslovské Bohunice (viz Zpráva o radiační situaci za rok 1989) a potvrzeného opakovanými měřeními SÚRO Praha.

V roce 1998 byly pracovníky SÚRO provedeny jednorázová odběry vzácných plynů v obou ventilačních komínech ve obdobích: 26.1.1998, 22.7.1998, 3.9.1998 a 3.11.1998. Při odběrech byly vzácné plyny vzorkovány do tlakových nádob a měřeny na místě přenosnou polovodičovou spektrometrií. V odebraných vzorcích byla po delším časovém odstupu stanovena i aktivita ⁸⁵Kr obdobnou metodou, jakou se stanovuje jeho objemová aktivita v ovzduší. Všechny výsledky jsou uvedeny v tabulce 14. Na základě těchto radionuklidově specifických měření byla odhadnuta celková roční výpust ⁸⁵Kr. Hodnoty z jednorázových odběrů nejsou v rozporu se selektivními měřeními, prováděnými monitory, umístěnými ve ventilačních komínech VK1 a VK2.

Plynná forma představující zhruba 90% vypouštěné aktivity radioizotopů jódu byla měřena pomocí sorpčních odběrů vyhodnocovaných polovodičovou spektrometrií gama. Vzhledem ke zpoždění měření se však stanovuje pouze ¹³¹I.

Aktivity radionuklidů ve výpustech do ovzduší se pohybovaly pro vzácné plyny okolo 0, 1% ročního limitu výpustí, pro jód méně než 0.01%. Je však třeba mít na zřeteli, že jsou udávány pouze aktivity ¹³¹I, nikoliv dalších krátkodobých radioizotopů jódu.

Celková roční výpust ¹⁴C do ovzduší byla stanovena VÚJE Jaslovské Bohunice na základě měření v ročním spojeném vzorku. Výpusti ³H do ovzduší se monitorují na základě odběru vodních par. Stanovení vypouštěných aerosolů je založeno na velkoobjemových odběrech a na stanovování všech detekovatelných radionuklidů polovodičovou spektrometrií gama doplněnou o radiochemické stanovení radioizotopů stroncia. Objemové aktivity transuranových radionuklidů, které v aerosolových výpustech stanovovalo SÚRO radiochemickou separací a spektrometrií alfa, jsou spolu s přehledem všech stanovení provedených v JE Dukovany od r. 1992 uvedeny v tabulce 15.

Celková aerosolová výpust byla menší než 0.2 ročního limitu výpustí do ovzduší pro aerosoly.

Údaje o výpustech do vodotečí jsou uvedeny v tabulce 16. Vedle stanovení ³H zahrnují výsledky údaje o aktivitách radionuklidů, zjištěných polovodičovou spektrometrií gama a radiochemickým stanovením ⁹⁰Sr . Plánovité vypouštění tritia představuje 70% limitu a součet aktivit ostatních vypouštěných radionuklidů méně než 4% dosavadního limitu.

V r. 1998 byly pracovníky SÚRO opakovaně měřeny objemové aktivity radioaktivních vzácných plynů ve výpustech Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Výsledky stanovené jsou v tabulce 17. Dominantní je aktivita ⁴¹Ar, složení směsi je relativně stabilní. V těchto měřeních se nadále pokračuje.

2.2. Kontaminace složek životního prostředí v okolí JE

V ČR je v provozu JE Dukovany a buduje se JE Temelín. Monitorování složek životního prostředí v okolí JE provádějí příslušné LRKO elektráren a v případě JE Dukovany souběžně také RC SÚJB Brno. U JE Temelín se jedná o předprovozní monitorování, jehož účelem je mj. zavedení metodik a zácvik personálu. RC SÚJB České Budějovice proto zatím speciálně zaměřená stanovení neprovádělo.

Vybrané základní informace o obsahu radionuklidů v okolí provozované a budované JE jsou uvedeny v tabulkách 18 až 21. V tabulce 18 jsou uvedeny odděleně objemové aktivity ³H v povrchových vodách, které jsou ovlivněny výpustmi do vodotečí, tj. ve vodní nádrži Dalešice a pod ní, a výsledky z vodotečí a studní, které by mohly být ovlivněny průsaky a výpustmi ³H do ovzduší. Výsledky měření plošné aktivity půdy v okolí Dukovan jsou v tabulce 20. Časová řada monitorování aerosolů v ovzduší v okolí budované JE v Temelíně je na obr. 18 (jedná se o směsný vzorek ze sedmi lokalit, takže je měřen s velkou citlivostí). V okolí JE Dukovany byly všechny objemové aktivity ¹³⁷Cs pod mezí detekovatelnosti (přibližně 1, 5 mBq/m³), proto je neuvádíme. Rovněž plošné aktivity ¹³⁷Cs ve spadech v okolí obou JE byly pod mezí detekovatelnosti (přibližně 0, 3 Bq/m² pro měsíční interval odběru) a nejsou graficky prezentovány. Objemové aktivity ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr v konzumním mléce z okolí EDU a ETE jsou na obr. 19a až 19c.

Podle předpokladu, stejně jako v minulých letech, nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderné elektrárny Dukovany a z ostatního území státu.

Kromě plodin uváděných v tabulkách byly měřeny také některé druhy ovoce a zeleniny, ovšem v omezeném množství vzorků. Hodnoty hmotnostních aktivit se pohybují, stejně jako hodnoty zjišťované při teritoriálním monitorování, v setinách až desetinách Bq/kg.

2.3. Monitorování zevního ozáření (JE)

Plošné monitorování dávkového ekvivalentu od zevního ozáření v okolí JE je prováděno pomocí lokálních TLD-sítí, provozovaných LRKO příslušné JE. Lokální síť TLD v okolí JE Temelín zahrnuje 35 měřících bodů, lokální síť v okolí JE Dukovany 39 měřících bodů.

Nezávisle na TLD-sítích LRKO prováděly kontrolu okolí JE příslušná RC a SÚRO. V roce 1995 RC Brno měřilo ve 12 bodech v okolí JE Dukovany. V blízkosti JE Dukovany je umístěn také jeden měřící bod SÚRO.

Na obr. 20a a 20b jsou uvedeny průměrné čtvrtletní hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu v jednotlivých měřících místech lokálních TLD-sítí. (JE Dukovany obr. 20a, JE Temelín obr. 20b). Seznam lokalit, v nichž jsou umístěny TL-dozimetry, je připojen k obrázkům. Pro srovnání jsou na obr. 20c uvedeny hodnoty z okolí JE Dukovany naměřené lokální TLD-sítí provozovanou RC Brno.

Monitorovací body lokální sítě TLD v okolí JE Dukovany provozované LRKO jsou umístěny ve výšce 3m nad úrovní terénu na rozdíl od ostatních měřících bodů sítě TLD, které jsou umístěny ve výši 1m.

V roce 1998 nebylo žádnou z lokálních sítí zaznamenáno překročení vyšetřovacích úrovní.

3. Přírodní radioaktivita

V této části jsou shrnuty vybrané výsledky měření přírodní radioaktivity v České republice, a to zejména :

• výsledky vyhledávacího průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu
• přehled výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech
• přehled výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané do veřejných vodovodů

3.1. Výsledky vyhledávacího průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu

Radon a jeho produkty přeměny v ovzduší budov se podílí zdaleka nejvyšší měrou na ozáření obyvatelstva České republiky, průměrná roční efektivní dávka se odhaduje na více než 2 mSv. V některých lokalitách je obsah radonu v budovách tak vysoký, že v extrémních případech jsou v budovách zjištěny hodnoty ekvivalentní objemové aktivity radonu 1000 až 10 000 Bq/m³, což odpovídá roční efektivní dávce 50-500 mSv.

Vyhledávání budov se zvýšeným obsahem radonu probíhalo v roce 1998 již podle nového jednotného systému. Program je chápán jako státní intervence a řešen ve spolupráci SÚJB - SÚRO - okresní úřady. SÚJB zajišťuje nákup detektorů radonu a prostřednictvím regionálních center (RC SÚJB) koordinuje s OkÚ rozmisťování detektorů v regionech. SÚRO připravuje roční celorepublikový plán průzkumu, zajišťuje centrálně distribuci detektorů od jejich výrobce (ÚEŘMS Kamenná) na jednotlivá RC SÚJB a zpět.Vede a vyhodnocuje centrální databázi měřených budov, připravuje protokoly s výsledky měření pro majitele budov. Okresní úřady (OkÚ) zajišťují rozmístění a sběr detektorů v okrese, odeslání na vyhodnocení po 1 roční době měření. Způsob organizace průzkumu je ponechán na OkÚ - je možná spolupráce s místní samosprávou, komerčními subjekty nebo jiným způsobem. OkÚ zajišťují předání výsledků měření majitelům měřených objektů (odeslání dopisů s výsledky měření).

Prioritním cílem programu je vyhledat co nejdříve budovy s vyšším obsahem radonu, proto je vyhledávací průzkum soustředěn přednostně do oblastí očekávaného vysokého radonového rizika vytipovaných z geologické prognózní mapy radonového rizika. Zde je nabízeno měření ve všech rodinných a bytových domech a dětských zařízeních. Na ostatním území (se středním nebo nízkým radonovým rizikem) se provádí výběrový průzkum přibližně v 10 % budov, vybraných přibližně rovnoměrn ě na území obce s přihlédnutím k místním geologickým podmínkám. Jeho cílem je ověřit, zda obsahu radonu v budovách odpovídá radonovému riziku očekávanému z prognózní geologické mapy. V případě rozporů (např.skutečný výskyt vyšších hodnot koncentrace radonu v budovách je vyšší než prognóza) je lokalita (obec) po analýze příčin přeřazena do jiného rizika.

Při výběru budov v obci se dává přednost budovám, kde lze očekávat vyšší koncentrace radonu, tj. zejména: starým budovám se špatnou nebo vůbec žádnou izolací proti vlhkosti, se starou podlahou, která neizoluje proti pronikání radonu z podloží (např. prkenná podlaha, starý beton s prasklinami a spárami kolem zdí apod.), s nepodsklepenými nebo částečně podsklepenými obytnými místnostmi, budovám stojícím na propustných nebo rozpraskaných horninách nebo na geologické poruše (místní zlomy) nebo domům zapuštěným do svahu. Měří se přitom pouze rodinné nebo bytové domy a dětská zařízení, ne pracoviště ani podobné typy budov. Obce, které mají zájem o tento průzkum, mohou kontaktovat místně příslušný okresní úřad. Na každém okresním úřadu je určen pracovník, který je pověřen řešením radonové problematiky a koordinací průzkumu v okrese.

Výsledky

Počet změřených budov pomocí stopových detektorů a počty budov, kde byla nalezena vyšší hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu (EOAR) v roce 1998 ukazuje tabulka 22. Další souhrnné výsledky jsou nejlépe vidět z následujících map, kde jsou postupně zobrazeny:

• podíly změřených budov k jejich celkovému počtu pro jednotlivé obce (obr.21)
• aritmetické průměry EOAR v obcích vypočtené ze všech dosavadních měření uvnitř budov v obci - nejedná se ovšem o representativní soubory měření (obr.22)
• pro informaci a porovnání je uvedena prognózní mapa radonového rizika (obr.23) zpracovaná ČGÚ Praha (autoři : I.Barnet, J. Mikšová, J.Procházka (1998 ): Atlas map České republiky GEOČR 500. Mapa radonového rizika.- ČGU, Praha)

3.2. Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech

Kontrola obsahu přírodních radionuklidů je zajišťována výrobci a dovozci stavebních materiálů v rámci systematického měření a hodnocení požadovaného zákonem č.18/1997 Sb.

Základním sledovaným ukazatelem je hmotnostní aktivita radionuklidu ²²⁶Ra. Pro materiály používané ve stavbách s pobytovým prostorem jsou stanoveny směrné hodnoty 80 a 120 Bq/kg a dále mezní hodnoty 150 a 200 Bq/kg, při jejichž překročení materiál nesmí být uveden do oběhu.

Přehled výsledků měření vzorků stavebního materiálu odebraných v roce 1998 je uveden v tabulce 23. Překračování směrných hodnot bylo zjištěno u 50 vzorků, překračování mezních hodnot u 7 vzorků stavebních materiálů.

3.3. Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané do veřejných vodovodů

Měření obsahu přírodních radionuklidů zajišťují dodavatelé vody do veřejných vodovodů v rámci systematického měření a hodnocení požadovaného zákonem č.18/1997 Sb.. Sledovanými ukazateli jsou celková objemová aktivita alfa, celková objemová aktivita beta a objemová aktivita ²²²Rn. Směrné hodnoty jsou stanoveny: 0, 2 Bq/l pro celkovou aktivitu alfa, 0, 5 Bq/l pro celkovou aktivitu beta a 50 Bq/l pro objemovou aktivitu radonu. Mezní hodnota, při jejímž překročení voda nesmí být dodávána do veřejného vodovodu, je stanovena na základě objemové aktivity jednotlivých radionuklidů součtovým pravidlem.

Přehled výsledků měření vzorků vody odebraných v roce 1998 je uveden v tabulce 24. Překračování směrné hodnoty pro celkovou objemovou aktivitu alfa bylo zjištěno u 109 vodovodů, překračování směrné hodnoty pro celkovou objemovou aktivitu beta u 24 vodovodů a překračování směrné hodnoty pro obsah radonu u 217 vodovodů. Mezní hodnota je překročena u 27 veřejných vodovodů.

Závěr

V roce 1998 nedošlo na území České republiky k žádnému mimořádnému úniku radionuklidů do prostředí, rovněž nebylo na žádném z měřících míst zaznamenáno překročení stanovených vyšetřovacích úrovní. Variace v měření dávkového příkonu jsou způsobovány fluktuacemi přírodního pozadí. Ve složkách životního prostředí i v lidech je stále ještě měřitelná velmi nízká aktivita ¹³⁷Cs, které se do prostředí dostalo po černobylské havárii. Stejně jako v delším časovém odstupu od zkoušek jaderných zbraní v atmosféře se jeho měrné aktivity téměř nemění. Odlišení ¹³⁷Cs pocházejícího z černobylské havárie od ¹³⁷Cs ze zkoušek jaderných zbraní, které bylo možné v prvých letech po havárii provést pomocí známého poměru aktivit ¹³⁷Cs a ¹³⁴Cs, uniklých z havarovaného černobylského reaktoru, je pro velmi nízké aktivity ¹³⁴Cs dnes již značně obtížné. Jedinou odchylkou od běžných hodnot bylo zaznamenání vyšší objemové aktivity ¹³⁷Cs ve vzdušném aerosolu, které ale bylo z hlediska dávek obyvatelstvu zcela zanedbatelné.

Výpusti z JE Dukovany jsou i nadále velmi nízké. Ve výpustech do ovzduší činí pod 1% odvozených ročních úrovní, pro výpusti do vodotečí se pohybují okolo 4% pro korozní a štěpné produkty a pod 70% pro tritium. Poslední uvedená hodnota je ovšem dána technologií jaderné elektrárny a během let se výrazně nemění.

Nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí jaderné elektrárny Dukovany a z ostatního území státu.

Opět byly do Zprávy zařazeny informace o stavu ozáření obyvatelstva z nejvýznamnějšího zdroje - přírodní radioaktivity. Zcela dominantní podíl na ozáření obyvatelstva má přitom prokazatelně expozice osob dceřiným produktům radonu při pobytu v budovách. Monitoruje se obsah přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a v pitné vodě. Jsou uvedeny výsledky průzkumu budov se zvýšeným obsahem radonu.

SÚRO touto cestou děkuje všem měřícím laboratořím Radiační monitorovací sítě ČR za spolupráci a pravidelné poskytování informací o měření dávkových příkonů a obsahu radionuklidů ve složkách životního prostředí v souladu s monitorovacími plány a vyjadřuje přání, aby jednotlivé soubory výsledků byly autory publikovány v odborném tisku.

SÚRO dále děkuje okresním hygienickým stanicím, okresním stavebním úřadům a dalším institucím spolupracujícím v rámci radonového programu za pomoc při organizaci vyhledávání objektů se zvýšeným výskytem radonu pomocí stopových detektorů a Českému geologickému ústavu za účinnou spolupráci při vytváření map radonového rizika.