Jak radon proniká do budovy

Radon se do budovy může dostat :

• z podloží
  
• ze stavebního materiálu
  
• s dodávanou vodou

Podloží budovy je zpravidla nejvýznamnějším zdrojem radonu. Běžné hodnoty koncentrace radonu v hloubce 1 m pod zemí bývají vyšší než 10 000 Bq/m³. Na vstup radonu do domu má však významný vliv také plynopropustnost zeminy (čím propustnější, tím větší riziko), případně poruchy v horninách pod objektem. Pozemky se proto zařazují do jedné ze tří kategorií radonového rizika (nízké, střední a vysoké riziko) podle naměřené hodnoty koncentrace radonu pod zemí a podle plynopropustnosti zeminy (viz dále).

Radon přitom může vstupovat do domu z podloží dvojím způsobem:

1. Je aktivně nasáván do domu různými netěsnostmi v kontaktní ploše domu s podložím, a to v důsledku přirozeného podtlaku, který je v domě zejména v topném období (tzv. komínový efekt). Tímto způsobem se dostává do domu většina radonu.
   
2. Proniká difuzí skrze podlahy a zdivo v kontaktu s podložím domu - to je však méně významný proces.

Použitý stavební materiál je druhým možným zdrojem radonu. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a radia, z něhož radon trvale vzniká. Takovými materiály mohly být v některých lokalitách výrobky ze škváry, popílků apod. Pro stavební materiály, které se používají při výstavbě budov s pobytovým prostorem, jsou vyhláškou stanoveny mezní hodnoty měrné aktivity radia: 150 Bq/kg (u stavebních výrobků, které se používají ve stavbě ve významném množství např. cihly apod.) a 200 Bq/kg u ostatních výrobků.

Dodávaná voda, z níž se radon může uvolňovat při sprchování, mytí, praní a vaření, je třetím možným zdrojem radonu v budově. Podzemní voda vykazuje objemovou aktivitu radonu zpravidla v rozmezí 10 - 1000 Bq/l. Pro individuální zásobování by se neměla používat voda s vyšším obsahem než 1000 Bq/l, do veřejných vodovodů nesmí být dodávána voda s obsahem radonu nad 300 Bq/l. Pro představu: odhaduje se, že voda o obsahu radonu 10 Bq/l způsobuje v průměru zvýšení dlouhodobé průměrné koncentrace radonu ve vzduchu o 1 Bq/m³. Krátkodobě - např. v uzavřené koupelně při sprchování - může sice dojít k velkému nárůstu aktuální koncentrace radonu, z hlediska celkového ozáření člověka v domě to však není významné.

Poznámka: kromě radonu se ve vodě vyskytují ještě další přírodní radionuklidy, jejichž koncentraci je třeba sledovat a omezovat, např. radium, uran a další ( vyhláška č.307/2002Sb.)

Kolísání obsahu radonu v ovzduší budov

Koncentrace radonu v  ovzduší budovy se mění během dne a noci, během jednotlivých dní, ročních období a dokonce i během let. Ovlivňují ji zejména :

• změny ve větrání,
  
• změny v celkovém přísunu radonu.

Aktivní nasávání radonu budovou (komínový efekt) ze země hraje v přísunu radonu zpravidla největší roli. Toto nasávání vzrůstá tehdy, zvětšuje-li se rozdíl vnitřní a venkovní teploty, a tím podtlak v budově. Proto lze pozorovat zpravidla největší přísun radonu do budovy v noci a v ranních hodinách, a tím i víceméně pravidelné přirozené kolísání koncentrace radonu během dne a noci. Ze stejných důvodů je v průměru větší přísun radonu v zimním období než v letním.

(Krátkodobé i dlouhodobé změny v přísunu radonu mohou ovšem vyvolat i jiné vlivy, např. vítr, změny propustnosti podloží pod budovou v důsledku poklesu hladiny spodní vody, vznik prasklin v základové konstrukci apod.).

Větrání místnosti koncentraci radonu pochopitelně silně ovlivňuje. Koncentrace radonu i doba, za kterou se ustálí, jsou nepřímo úměrné intenzitě větrání. I v uzavřené místnosti dochází k úniku radonu z místnosti infiltrací (zpravidla minimálně kolem 10% za hodinu), takže koncentrace radonu narůstá po uzavření místnosti zpravidla jen několik hodin, než dojde rovnováze mezi přísunem radonu a jeho přirozeným únikem.